Ukáže se něco nového k atentátu na někdejšího prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho? Po šedesáti letech se znovu otevírají dosud tajné archivy. Nařídil to prezident Donald Trump.
Odtajněné spisy se netýkají jen JFK, ale i pozdější vraždy jeho bratra Roberta. A rovněž tak vraždy vůdce hnutí za občanská práva amerických černochů Martina Luthera Kinga.
Jen k atentátu na JFK bude uvolněno 80 000 stran dokumentů. Odborníci se ale domnívají, že tyto dosud tajné spisy ani nepřinesou nic nového a ani nerozptýlí konspirační teorie. Přinášíme jejich souhrnný přehled.
Jak, kdy a co
- John Fitzgerald Kennedy (1917-1963) se zapsal do dějin 20. století nejen jako nejmladší zvolený prezident USA, stal se jím ve 43 letech, ale i jako jedna z nejoblíbenějších amerických hlav státu. Tento demokratický politik, který byl prezidentem Spojených států v letech 1961 až 1963, zosobňoval naději, mládí, úspěch a idealismus. Oceňován byl zejména za postup při takzvané karibské krizi, kdy se svět ocitl na pokraji jaderného konfliktu. Stál také za největším úspěchem vesmírného programu USA - programem Apollo. Image mu mohly zkazit četné mimomanželské avantýry či machinace, jimiž údajně maskoval některá svá pochybení, ke zrození legendy JFK ale značně přispěla jeho tragická smrt 22. listopadu 1963.
- Při návštěvě texaského Dallasu, kterým JFK projížděl v otevřené limuzíně Lincoln, zasáhly 22. listopadu 1963 ve 12:30 místního času na náměstí Dealey Plaza tři střely do krku a hlavy. Jedna z nich vážně zranila v témže voze texaského guvernéra Johna Connallyho (přežil), nezraněny zůstaly jeho manželka Nellie i první dáma USA Jacqueline Kennedyová. Ta hned po střelbě pronesla: "Zabili mi manžela!". Limuzína rychle dojela do blízké nemocnice, kde byl ale Kennedy ve 13 hodin prohlášen za mrtvého. Ve 14:38 složil na palubě letounu Air Force One prezidentskou přísahu viceprezident Lyndon Johnson.
Teorie o více střelcích
- Podle některých svědků a některých výkladů amatérského videa Abrahama Zaprudera, který atentát náhodou natočil, nešly všechny tři střely z jednoho směru (z šestého patra nedalekého Texaského skladu školních učebnic), tedy zezadu, ale též zprava.
- Asi ve 12:33 opustil budovu skladu učebnic předním vchodem čtyřiadvacetiletý Lee Harvey Oswald, zřejmě atentátník. Ve 13:15 na ulici zastřelil policistu a ve 13:50 byl zatčen. Dva dny nato ho při převozu do jiné věznice, v přímém televizním přenosu, zastřelil majitel nočního klubu v Dallasu Jack Ruby. Ten byl původně v březnu 1964 za vraždu odsouzen k trestu smrti, nakonec se ale dočkal obnovy procesu. Než ale mohla porota v únoru 1967 znovu zasednout, Ruby začátkem ledna téhož roku zemřel.
- Podle konspiračních teorií byl Oswald najatým vrahem, podle jiných byl psychopat, jenž se chtěl zviditelnit "velkým činem". Tvrdil, že je marxista (v letech 1960 až 1962 pobýval v Sovětském svazu), obdivoval kubánského vůdce Fidela Castra, ale údajně kontaktoval i proticastrovskou opozici.
Ani dvě vyšetřovací komise nenašly nikoho kromě Oswalda
- Atentátem na JFK i související vraždou Oswalda se zabývala zvláštní vyšetřovací komise, kterou v prosinci 1963 ustavil nástupce Johnson. Tato takzvaná Warrenova komise po desetiměsíčním šetření dospěla v září 1964 k závěru, že strůjcem a pachatelem atentátu byl Oswald sám bez jakéhokoliv spolupachatele. Již dříve vydala komise zprávu, že stejně jako Oswald jednal sám a z vlastních pohnutek také jeho vrah Jack Ruby.
- Zpráva Warrenovy komise ovšem narazila hned po zveřejnění na kritiku a nedůvěru, které přetrvávají dodnes. Atentátem na Kennedyho se tak americké úřady zabývaly i později. Například v polovině 70. let byla ustavena komise Sněmovny reprezentantů, která v roce 1979 připustila verzi více střelců, čímž podpořila teorie o spiknutí. Nakonec se ale možnost druhého střelce nepotvrdila a v roce 1988 bylo vyšetřování uzavřeno se stejným závěrem jako v roce 1964.
Spiknutí CIA? Jen ve filmu
- Režisér Oliver Stone ve svém velkofilmu JFK z roku 1991 prezentoval atentát na Kennedyho jako vládní spiknutí CIA a ministerstva obrany USA. Příběh právníka Jima Garrisona (v podání Kevina Costnera), který dodnes jako jediný přivedl tuto vraždu k soudu (v únoru 1969 byl zproštěn obžaloby obchodník Clay Shaw), rozvířil veřejné mínění natolik, že v roce 1992 Kongres schválil postupné odtajňování všech záznamů o vyšetřování Kennedyho vraždy do roku 2017 (původně měly být související dokumenty zpřístupněny až v roce 2029). Ani to však zatím vyjasnění nepřineslo.
- Americký prezident Donald Trump během svého prvního prezidentského období v roce 2017 schválil zveřejnění přes 3000 dokumentů o atentátu na Kennedyho, které do té doby byly tajné. Dokumenty například potvrdily úpornou snahu amerických tajných služeb zachytit už před osudným dnem kontakty budoucího vraha Lee Harveyho Oswalda s komunisty. Vypovídají rovněž o amerických přípravách atentátu na kubánského vůdce Fidela Castra.
Odtajňovalo se už dříve. A zase utajovalo
- V prosinci 2022 vydal Národní archiv více než 13 000 dokumentů, ale Bílý dům za prezidenta Joea Bidena zablokoval zveřejnění dalších tisíců s odkazem na obavy o národní bezpečnost. Podle Národního archivu bylo již zpřístupněno 99 procent fondu, který čítá na šest milionů záznamů, fotografií, filmových a zvukových nahrávek.
- Prezident Trump letos v lednu, krátce po svém nástupu do úřadu, nařídil odtajnit vládní spisy týkající se vražd prezidenta JFK, jeho bratra Roberta Kennedyho v roce 1968 a vůdce hnutí za občanská práva amerických černochů Martina Luthera Kinga ve stejném roce. Trump v pondělí slíbil, že bude uvolněno přibližně 80 000 stran dokumentů, které se vztahují ke Kennedymu a jeho vraždě. Národní archiv v úterý dosud poslední část utajovaných dokumentů zveřejnil, podle agentury AP bylo na webové stránce Národního archivu prozatím zveřejněno 1123 dokumentů (32.000 stran). Podle odborníků ale nově zveřejňované dokumenty pravděpodobně nebudou obsahovat žádná převratná odhalení, ani neukončí konspirační teorie.
