Východoslovenské muzeum v Košicích hostí ode dneška přehlídku části tvorby českého malíře Jiřího Načeradského (1939-2014). Výstava ve druhém největším městě Slovenska se svým obsahem liší od podobné akce ve slovenské metropoli, kde byla díla Načeradského vystavena předloni, napsala ČTK ředitelka Českého centra Bratislava Monika Koblerová.
Košická výstava, která nese název Načeradský - legenda přichází do Košic, zahrnuje více než 60 děl. Podobně jako v Bratislavě i nyní byla připravena ze soukromých kolekcí. Doplněna je o výběr z olejomaleb a kreseb Načeradského, které mezitím přibyly do slovenských sbírek. Výstavní premiéru má podle Koblerové asi desítka prací.
V pořadí desátá samostatná výstava Načeradského tvorby, jejíž vernisáže se zúčastnil také český velvyslanec na Slovensku Rudolf Jindrák, potrvá v historické účelové budově Východoslovenského muzea v centru Košic do 11. května. Na její přípravě se podílelo České centrum Bratislava i Český spolek v Košicích, kde žije početná česká komunita. I tentokrát jsou kurátory Petr Mach a Jakub Prokeš.
Podle organizátorů výstavy je Načeradský za poslední tři roky na základě počtu děl nejprodávanějším autorem v Česku a spolu s výtvarníky Jiřím Sopkem a Michaelem Rittsteinem patří mezi nejvýraznější české malíře-figuralisty druhé poloviny 20. a začátku 21. století.
Načeradský byl výrazným představitelem figurální malby druhé poloviny 20. století. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 Načeradský spolu se dvěma kolegy odjel do Francie, později se vrátil do vlasti. V 70. a 80. letech se nemohl věnovat volné tvorbě a živil se restaurováním fasád historických budov. Po pádu komunismu v Československu Načeradský působil také jako pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze, kterou v 60. letech absolvoval, a na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně. Stal se profesorem.
První samostatnou výstavou na Slovensku měl Načeradský v roce 1991. V roce 2018 pak jiná výstava jeho tvorby v západoslovenském lázeňském městě Piešťany předčasně skončila. Některá díla totiž pobuřovala novou ředitelku galerie i primátora města, kteří dali několik obrazů, na nichž byla zobrazena nahá těla, přemístit mimo hlavní výstavní síň. Autor pak kvůli tomu výstavu předčasně ukončil.
