Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech na Písecku, který byl otevřen před rokem, 23. dubna 2024, vznikl na místě koncentračního tábora pro Romy z druhé světové války, kde pak více než čtyři desítky let stál velkokapacitní vepřín.
Ten se postupem času stal symbolem přehlížení dějinných událostí, připomínkou absence respektu k lidem, kteří v táboře trpěli a zemřeli. V květnu 1995 na místě předpokládaných hrobů odhalil tehdejší prezident Václav Havel pomník obětem tábora.
Ale teprve v roce 2018, po dvaceti letech apelů ze stran jednotlivců i mezinárodních organizací, český stát vepřín odkoupil za 450 milionů korun od firmy Agpi, která tam měla ve 13 halách 13 000 prasat. Vepřín se začal bourat v červenci 2022 a demolice skončila v prosinci toho roku. Vybudování areálu památníku stálo 102 milionů korun a spravuje ho Muzeum romské kultury.
Stojí za návštěvu. Smutný, ale plný zážitek
Před rokem otevřenému komplexu dominují kruhy a dvě torza haly bývalého vepřína. Ve vnitřní části památníku návštěvníci najdou texty, fotografie, hlasy pamětníků či archeologické předměty. Areál zabírá přes 100 000 metrů čtverečních, včetně blízkého nouzového hřbitova, kde je památník. Venkovní část nového areálu je návštěvníkům přístupná celoročně.
Táborem v Letech podle historiků od srpna 1942 do května 1943 prošlo přes 1300 Romů - mužů, žen i dětí. Kvůli otřesným hygienickým podmínkám, nemocem i špatnému zacházení 327 z nich zemřelo, přes pět set skončilo v nacistickém vyhlazovacím táboře Osvětim. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo méně než 600 romských vězňů, necelých deset procent z původní populace v českých zemích. Celkový počet romských obětí holokaustu se odhaduje na 300 000 až 500 000.
Loni v listopadu při vyhlašování cen 32. ročníku soutěže organizované Nadací pro rozvoj architektury a stavitelství získal Památník holokaustu Romů a Sintů v Čechách v Letech cenu předsedy Senátu.
