Přistát na Měsíci se doposud podařilo jen pěti zemím světa - bývalému Sovětskému svazu, Spojeným státům, Číně, Indii a Japonsku. Prvním lidským výtvorem, který dosáhl povrchu Měsíce, se stala v září 1959 sovětská sonda Luna 2. Ta na Měsíc dopadla, za první zařízení vyrobené člověkem, které na Měsíci měkce přistálo, je pak považována sonda Luna 9 z roku 1966. O tři roky později se Američan Neil Armstrong jako první člověk procházel po Měsíci. Do prosince 1972 následovalo Armstronga 11 dalších Američanů.
Po téměř 40leté pauze se Měsíc v novém tisíciletí opět dostal do popředí zájmů světových mocností. Poprvé od roku 1976 na měsíčním povrchu přistála v prosinci 2013 čínská sonda Čchang-e 3 s lunárním robotickým vozítkem Nefritový králík a zatím poslední sondou, která na Měsíci úspěšně přistála, byl letos 2. března modul Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace, který se tak stal teprve druhým takovým zařízením soukromé firmy, které úspěšně dosedlo na povrch přirozené družice Země.
Další lety se již realizují či se připravují. Na lunárním povrchu by 6. března měl přistát modul Athena americké společnosti Intuitive Machines, který se stane již druhým strojem firmy, který dosedne na povrch Měsíce. Za pomoci dronu má poté prozkoumat jeden z tamních kráterů. Vrátit Američany na lunární povrch má mise Artemis, už v prosinci 2022 obletěl Měsíc nový modul Orion a dostal se přitom dál od Země, než kterékoliv jiné kosmické plavidlo navržené pro posádku. První Američan by měl na Měsíci po několika odkladech přistát v roce 2027. Čína chce dopravit na Měsíc lidskou posádku do roku 2030 a Indie plánuje pilotovanou misi na Měsíc do roku 2040.
Přehled "měkkých" přistání pozemských sond bez lidské posádky na Měsíci:
3. února 1966, Luna 9 (SSSR) - Historicky první měkké přistání na Měsíci. Skoro stokilový modul přistál v oblasti zvané Oceán bouří. Pořídil a odvysílal sérii fotografií, vůbec prvních obrázků, jež lidstvo pořídilo na jiném vesmírném tělese. Přistání prokázalo, že povrch Měsíc je v zásadě pevný a není tvořen hlubokou vrstvou prachu, jak se obávala část vědců.
2. června 1966, Surveyor 1 (USA) - První úspěšný pokus Američanů o měkké přistání na Měsíci. Z Oceánu bouří odeslal Surveyor 1 přes 11.000 obrázků a zdokumentoval některé mechanické vlastnosti povrchu.
24. prosince 1966, Luna 13 (SSSR) - Modul pořídil pět panoramatických fotek a zkoumal fyzikální vlastnosti povrchu.
20. dubna 1967, Surveyor 3 (USA) - Aparát měl prověřit, zda povrch Měsíce unese přistávací modul s lidskou posádkou. Vědci díky němu zjistili, že půda má konzistenci přibližně odpovídající mokrému písku na Zemi.
11. září 1967, Surveyor 5 (USA) - Sonda provedla první chemický rozbor měsíční půdy a otestovala chování povrchu při zážehu raketového motoru.
10. listopadu 1967, Surveyor 6 (USA) - Provedl stejné experimenty jako Surveyor 5, ale na jiném místě. Byl prvním tělesem, které z měsíčního povrchu odstartovalo (popoletěl zhruba o 2,5 metru).
10. ledna 1968, Surveyor 7 (USA) - Na rozdíl od svých předchůdců nepřistál na měsíční plání, nýbrž v hornatém terénu u kráteru Tycho. Kamery stroje zachytily laserové paprsky vysílané ze Země, čímž potvrdily možnost měření vzdálenosti mezi oběma tělesy pomocí této techniky.
20. září 1970, Luna 16 (SSSR) - První automatická sonda, která dokázala odebrat a na Zem dopravit vzorky měsíčního povrchu.
17. listopadu 1970, Luna 17 (SSSR) - Na Měsíc dopravila dálkově ovládané vozítko Lunochod 1. Během 322 pozemských dnů najezdilo 10,5 kilometru, provedlo několik experimentů a na Zem odeslalo tisíce obrázků.
21. února 1972, Luna 20 (SSSR) - Druhý úspěšný pokus Rusů o robotický odběr vzorků měsíčních hornin a jejich dopravu na Zem.
8. ledna 1973, Luna 21 (SSSR) - Ruská sonda dopravila na Měsíc druhý Lunochod. Během čtyř měsíců urazil 37 kilometrů, odeslal velké množství fotografií a provedl přes 700 testů měsíční půdy.
18. srpna 1976, Luna 24 (SSSR) - Poslední sovětská sonda na Měsíci. Na Zem odeslala vzorky získané z dvoumetrové hloubky.
14. prosince 2013, Čchang-e 3 (Čína) - Čínská sonda na Měsíc dopravila vozítko Nefritový králík vybavené mimo jiné sadou fotografických přístrojů a dvěma mechanickými rameny. Čína se tím stala třetí zemí světa, která úspěšně dopravila svoji sondu na Měsíc.
3. ledna 2019, Čchang-e 4 (Čína) - Čínská sonda úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce. Stalo se to poprvé v historii letů do vesmíru.
1. prosince 2020, Čchang-e 5 (Čína) - Na Měsíci úspěšně přistála čínská sonda Čchang-e 5. Sonda, která se po 15 dnech vrátila na Zemi, dopravila poprvé od roku 1976 vzorky horniny z měsíčního povrchu. Vzorky horniny o váze 1,73 kilogramu pocházejí z oblasti Oceanus Procellarum (Oceán bouří), ležící na přivrácené straně Měsíce. Čína se tak stala po USA a bývalém Sovětském svazu třetí zemí, která z Měsíce odebrala vzorky horniny a vrátila se s nimi na Zemi.
23. srpna 2023, Čandraján-3 (Indie) - Na měsíční povrch dosedl přistávací modul Vikrám indické sondy Čandrájan-3. Indie se tak stala teprve čtvrtou zemí světa, která úspěšně dopravila své zařízení na Měsíc, a první, které se podařilo přistát v blízkosti jeho jižního pólu. Po přistání z modulu vyjelo šestikolové robotické vozítko o hmotnosti 26 kilogramů nazvané Pragján (moudrost) poháněné solární energií a téměř dva týdny se pak pohybovalo po měsíčním povrchu a provádělo vědecké experimenty. Rover například potvrdil přítomnost síry a několika dalších chemických prvků v blízkosti lunárního jižního pólu.
19. ledna 2024, SLIM (Japonsko) - Japonský modul SLIM přistál v kráteru Shioli, který leží v měsíčním moři Mare Nectaris na přivrácené straně Měsíce. Japonsko se tak stalo pátým státem světa, který dokázal dopravit své zařízení na přirozenou oběžnici Země. Cíl přistát s modulem v okruhu do 100 metrů od vytyčeného místa byl s rezervou naplněn, modul totiž přistál zhruba 55 metrů od stanoveného místa. Modul několik dní po přistání nefungoval, neboť se převrátil a sluneční paprsky na něj dopadaly pod špatným úhlem, poté se probudil k životu a začal zkoumat olivíny a další nerosty s cílem zjistit více o původu a vývoji Měsíce. Naposledy byl modul se Zemí v kontaktu koncem dubna 2024 a operace na Měsíci spojené s modulem ukončila agentura JAXA po opakovaných pokusech o obnovení spojení v srpnu 2024.
22. února 2024, Odysseus (USA) - Modul Odysseus od americké firmy Intuitive Machines se stal prvním soukromým kosmickým plavidlem v dějinách, kterému se podařilo dosednout na povrch přirozené zemské družice. Spojené státy se také po více než půl století vrátily na lunární povrch. Modul z mise s názvem IM-1 si po dosednutí na lunární povrch zlomil nohu a pak se převrátil. Na měsíčním povrchu fungoval zhruba týden a potom mu došla energie.
1. června 2024, Čchang-e 6 (Čína) - Na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda Čchang-e 6, která odebrala vzorky půdy, pořídila fotografie krajiny a umístila tam čínskou vlajku. Pro Čínu se jednalo o druhou misi na odvrácené straně Měsíce, kam se zatím žádná jiná země nedostala.
2. března 2025, Blue Ghost (USA) - Na Měsíci přistál modul Blue Ghost americké společnosti Firefly Aerospace, který se tak stal teprve druhým takovým zařízením soukromé firmy, které úspěšně dosedlo na povrch přirozené družice Země. Stroj bude sbírat vzorky měsíčního prachu, měřit teplotu pod povrchem a provádět další experimenty pro americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).
Japonská společnost ispace vyslala při témže startu s pomocí rakety společnosti Space X přistávací modul Resilience s mikrovozítkem Tenacious, které má sbírat vzorky s cílem zjišťovat například to, zda by Měsíc mohl v budoucnu poskytnout zdroje tekutin či potravy pro možné účastníky dlouhodobých výzkumů. K Měsíci letí Resilience výrazně pomaleji než Blue Ghost a dorazit by tam měl počátkem června.
