Letošní masopustní období je za polovinou, v některých obcích a skanzenech už se veselice s obchůzkami v maskách odehrály, jinde se teprve připravují. Masopust známý také pod lidovými názvy fašank, ostatky nebo voračky je tradičně spojený vedle maškar také s bujarou zábavou a zabijačkami, v minulosti byl častým obdobím svateb. Řada masopustních zvyků včetně tance s medvědem směřuje k zajištění plodnosti. Obchůzky masek ve vesnicích v okolí Hlinska na Chrudimsku jsou od roku 2010 zapsané na seznamu světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.
Kořeny masopustu jsou ve starověku v oslavách na počest boha vína a plodnosti Bakcha. V křesťanské tradici masopust začíná po Třech králích a uzavírá ho úterý před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční čtyřicetidenní půst. Masopustní úterý letos vzhledem k dubnovému termínu Velikonoc připadá na 4. března, předcházet mu bude 27. února takzvaný Tučný čtvrtek. V ten den by se měli lidé najíst a napít co nejvíc, aby se po celý rok udrželi v plné síle a zdraví.
Dobou nevázaného masopustního veselí bývaly hlavně tři dny od masopustní neděle do úterý před Popeleční středou. Obchůzkou vesnicemi procházeli lidé v maskách kominíků, rasa s kobylou, židů, turků, smrtky s kosou, nevěsty a ženicha, báby s nůší nebo i slaměného a strakatého. Jako nositel plodnosti a úrody do hospodářství měl zvláštní roli medvěd, který mohl poplácat každou ženu a žádná mu nemohla odepřít tanec.
V čele průvodu chodil biřic, který žádal o vstup do stavení. Hospodáři a hospodyně pak maškarám nabízeli zabijačkové pochoutky, koblížky nebo domácí pálenku. Obchůzku obvykle doprovázela kapela, maškary tančily i jinak dováděly. Medvěd se snažil ženy vyválet ve sněhu, plodnost měla mladým dívkám zajistit i tyč s pichlavým bodláčím, kterou se jim maškary snažily strčit pod sukně. Někde se masopust uzavíral pohřbíváním basy, veřejným soudem a symbolickou popravou hudebního nástroje, který musel do Velikonoc umlknout.
Jednotlivé obce a města nebo místní spolky pořádají své masopusty v různých termínech, zpravidla o sobotách. Třeba v Ústí nad Labem se letos odehrál v první únorový den, zřejmě nejčastěji je ale naplánovaný na sobotu 1. března před masopustní nedělí. Tak ho budou mít třeba v řadě pražských městských částí, v Brně na Špilberku nebo v Přerově.
Ze skanzenů masopustní obchůzka prošla minulou sobotu Veselým Kopcem na Chrudimsku, termíny dalších masopustů v okolí Hlinska jsou na webu města. Na sobotu v tomto týdnu masopust chystají v muzeu v přírodě v Zubrnicích na Ústecku, o týden později bude ve valašském a hanáckém muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a v Příkazech na Olomoucku. Na neděli 2. března je masopust připravený v kouřimském skanzenu na Kolínsku.
