Mrazivé teploty pomohly vytvořit uprostřed pískovcových skal v Českém Švýcarsku pozoruhodné ledové útvary. Brtnické ledopády jezdívali obdivovat lidé už za první republiky, v posledních letech je kvůli teplu v zimě turisté vidět nemohli. Dlouho nevydrží s ohledem na ohlašovaný razantní růst teplot ani tentokrát.
Ledopády dostaly jména jako Varhany, Betlém, Opona nebo Malá kaskáda. "Pojmenování vychází z dlouhé turistické tradice někdy z druhé poloviny 19. století," řekl ČTK mluvčí Správy národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. Největší je několik metrů dlouhý Velký ledový sloup. "K jeho vytvoření jsme trochu pomohli. Před lety na žádost turistů jsme na místo opřeli smrkovou souš a po ní stékající voda tvoří obří rampouch," uvedl Salov.
V hlubokém pískovcovém údolí zůstávají i přes den teploty pod nulou, i když v okolí díky slunečnímu svitu šplhají nad bod mrazu. Nicméně velkému teplotnímu skoku, který předpovídají meteorologové v následujících dnech, ani ledopády neodolají. "Nadcházející víkend bude poslední příležitost mimořádné ledové útvary ve skalách vidět, pak nemilosrdně odtají a zůstane už je krása přírody bez rampouchů," uvedl Salov.
Rampouchy vytvářejí na skále zvláštní obrazy, které lákaly do Českého Švýcarska turisty už od pradávna. Návštěvy ledopádů mají v těchto končinách tradici dlouhou 200 let. Tehdy se k ledopádům jezdilo na saních. V údolí mezi Krásnou Lípou, Kyjovem a Brtníkem byl také založen nejstarší turistický klub v české části tehdejšího Rakouska-Uherska.
