Na příbězích spojených s konkrétními předměty má muzeum v Semilech postavenou výstavu k 80. výročí od konce II. světové války. Je na ní i unikátní sbírka pracovních odznaků z místní válečné továrny, plakát s odsuzujícím rozsudkem nad 12 lidmi za ukrývání nepřátel německé říše či kožený kabát, jenž byl impulsem k předčasnému zahájení povstání. Dnes o tom informoval kurátor výstavy Tomáš Chvátal.
"Myslím si, že některé předměty jsou opravdu vypovídající, že hovoří. Ty, které za mě vypovídají nejvíc nebo schovávají největší příběh, tak jsou to paradoxně ty, které nejsou úplně velké," řekl kurátor.
Mezi ně podle něj patří sbírka 40 různých pracovních odznaků z tajné semilské továrny Zittwerke, která sloužila i pro opravy a výrobu leteckých motorů Junkers. "Je to doklad toho, jak Němci s precizností označovali zaměstnance toho válečného podniku, kdy už jenom z barvy a z tvarů odznaků se poznalo, jestli ten člověk je Čech, Němec a do kterého patří oddělení. To bylo důležité zvlášť z toho důvodu, že v továrně bylo i tajné oddělení," uvedl Chvátal.
Konkrétní osudy lidí připomíná několik vojenských uniforem. Na výstavě je britská tankistická, kterou zřejmě nosil jeden z příslušníků československé obrněné brigády, který byl z Rokytnice nad Jizerou. Vycházková uniforma československého letce RAF je vzpomínkou i na to, že takovou nosil semilský Jan Vlk, který zahynul 10. dubna 1942 na letišti v anglickém Tangmere při přistání po nočním letu. Je tam rovněž uniforma německých letců. Kurátor výstavy ji tam umístil i kvůli tomu, že v Příkrém u Semil 14. ledna 1945 při pádu německé stíhačky zahynul pilot K. Kressmann. V kontextu s tím tam jsou také makety letadel, jež se vyráběly za války v semilské hračkářské firmě. "Což nebyly hračky, ale učební pomůcky pro piloty Luftwaffe, aby během leteckých bojů dobře rozpoznali siluety letadel," uvedl Chvátal.
Další dvojice oblečených figurín má evokovat nacistické pronásledování židovského i českého obyvatelstva. "Kromě kopie uniformy esesáka tady máme i takový unikát, a to je originální mundúr vězně z koncentračního tábora," dodal Chvátal. Tuto část expozice doplňují například šachové figurky vyřezané hřebíkem vězněm Janem Čapkem či kufr za války popraveného semilského vynálezce a odbojáře Josefa Vaňka s výtisky časopisu V Boj.
Výstava se věnuje i událostem přímo z konce války, i proto tam je kožený kabát. "Odkazuje na slavné chuchelské kabáty, kvůli kterým vznikla revoluce 3. května 1945," uvedl Chvátal. Když tehdy místní odbojáři v Chuchelně u Semil viděli, že ze skladu odvážejí Němci tyto kabáty, byl to pro ně impuls k zahájení povstání. "Šalujev i já jsme říkali: To přeci nenecháme odvézt. Ta situace musí být strašně vážná, když to evakuují," vzpomínal později odbojář Jaroslav Kousal.
Muzeu se pro výstavu podařilo získat rovněž prostřelený kabát s botou a hodinkami po Němci zastřeleném v květnu 1945 v Mříčné u Jilemnice. Patří sběrateli, který je dostal od člověka, který byl údajně tomuto incidentu přítomen. "Zatím to máme jenom z ústního vyprávění, že tam údajně bylo 24 Němců popraveno," uvedl Chvátal. Upozornil na to, že pro zjištění, jak to skutečně bylo, by bylo nutno podniknout širší pátrání.
Výstava v Semilech potrvá do 22. června a je doplněna o promítání filmu Bílá místa konce války 1944-1945 a možnost poslechnout si unikátní nahrávky odbojářů ze Semilska.
