Na pozemkové úpravy, tedy například stavbu vodních nádrží, větrolamů, tůní či mokřadů, bude v letech 2025 až 2027 směřovat 2,6 miliardy korun. Jedná se o peníze, které půjdou z evropských zdrojů. Na konferenci v Praze o tom dnes informovali ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) a ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová. Prohlášení vlády, aby šly na pozemkové úpravy ročně tři miliardy korun, se podle Výborného nepodaří naplnit. Od roku 2013 bylo podle Výborného prostřednictvím úřadu na pozemkové úpravy vynaloženo 22 miliard korun.
Pro letošní rok bude podle Výborného možné využít na pozemkové úpravy až 2,3 miliardy korun, a to ze tří různých zdrojů. "Počítáme s využitím 808 milionů korun z programu rozvoje venkova, miliardy v rámci státního rozpočtu a půl miliardy ze společné zemědělské politiky," řekl Výborný.
Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že podpoří komplexní pozemkové úpravy, aby zpomalila erozi, zadržela v krajině vodu a usnadnila přístup majitelů k jejich pozemkům. "Ročně na to vyčleníme nejméně tři miliardy korun," stojí v prohlášení. Výborný připustil, že slib nebude možné naplnit, protože prohlášení vzniklo v jiné ekonomické situaci. Navýšení ale podle něj patrné je, jen ze státního rozpočtu šlo na pozemkové úpravy loni 739,3 milionů korun, pro letošek se počítá s necelou miliardou.
Příjem žádostí na stavbu pozemkových úprav začne 1. července. Při výběru bude úřad preferovat projekty, které budou řešit ochranu území před povodněmi, erozí v ohrožených oblastech nebo území s vyšším rizikem ohrožení suchem a projekty zaměřené na zlepšení vodního režimu krajině.
"Výsledky pozemkových úprav se příznivě promítají do zlepšení kvality života na venkově, zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, životního prostředí, ochrany a zúrodnění půdního fondu," uvedl Výborný.
Úpravy jsou uskutečněné na více než 42 procentech výměry zemědělského půdního fondu, na dalších 11 procentech se nyní realizují. Výborný řekl, že bude trvat ještě 15 až 20 let, než se podaří úpravy uskutečnit na celém území.
Od roku 1991 bylo vybudováno téměř 890 hektarů vodohospodářských opatření, 2054 hektarů ekologických opatření, což jsou například biokoridory či malé nádrže, 976 hektarů protierozních opatření, kam patří příkopy, větrolamy nebo zasakovací pásy, a 4123 kilometrů polních cest.
