Výběr informací o Nákladovém nádraží Žižkov (zástupci Prahy a Českých drah dnes podepsali kupní smlouvu k budově nádraží a okolním pozemkům):
- Nákladové nádraží Žižkov, vybudované v polovině 30. let minulého století, sloužilo dlouhá desetiletí především k zásobování Prahy potravinami či uhlím. Využívalo se ale také na vývoz zboží z Prahy. Svému původním účelu neslouží už téměř čtvrt století, pravidelný železniční provoz zde skončil v roce 2002. Později se areál nádraží ještě využíval jako překladiště kontejnerů, v jedné části vyrostly nové byty a další se staví. V centrální funkcionalistické budově jsou kanceláře nebo zubní ordinace.
- Podle původních plánů mělo ustoupit výstavbě celé nádraží, po tlaku aktivistů ale z demolice sešlo a od roku 2013 je budova kulturní památkou. Rozsáhlé funkcionalistické nádraží tak zůstane zachováno, zcela se ale změní jeho využití. Hlavní město, které budovu a přilehlé pozemky kupuje od Českých drah, zde chce vybudovat školy, byty, kulturní centrum, komerční prostory a kanceláře. Může zde být i nové sídlo Národního filmového archivu, který měl pobočku v části, kde nyní developer staví byty.
- V celém areálu někdejšího nákladového nádraží má v následujících letech vyrůst nová čtvrť pro až 20.000 obyvatel, zatím je postaveno a pomalu se zabydluje několik domů v severozápadní části území při Basilejském náměstí. Město plánuje novou čtvrtí v areálu nádraží vést asi dvoukilometrovou tramvajovou trať, která ji napojí od západu na ulici Jana Želivského a od východu na Jarov. Částečně využije těleso původní železniční tratě. Výhledově má tramvaj pokračovat až do Malešic.
- Úvahy o vzniku zvláštního nákladového nádraží v Praze, které mělo zejména odlehčit osobním nádražím, se objevily již před rokem 1920. Tehdy se pro skladování a překlad zboží využívala hlavně nádraží ve Vršovicích a dnešní hlavní nádraží. Projekt vypracoval v roce 1927 vrchní technický rada státních drah Miroslav Chlumecký, který zároveň navrhl také originální provozní schéma nádraží. Budovy vyprojektovali během roku 1930 ve společné kanceláři Karel Caivas a Vladimír Weiss.
- Stavba nádraží začala 27. srpna 1928, o tři roky později začaly na tehdejší pražské periferii růst skladiště a rampy, v roce 1934 přišla na řadu správní budova. Veřejnosti se nádraží představilo 27. října 1935, pravidelný provoz začal 1. března 1936. Vlaky přivážely zboží k vnitřním rampám, odkud mířilo i díky deseti ocelovým výtahovým věžím do skladišť. Nakonec se zboží překládalo na automobily - ale dlouho také na koňské povozy - a mířilo do obchodů.
- Význam nádraží začal zejména od 60. let minulého století klesat, zejména s ohledem na vzrůstající význam automobilové přepravy a také rozšiřování Prahy daleko za její hranice z dob první republiky. Od roku 1966 areál sloužil už jen jako překladiště uhlí. Dráhy zde ukončily provoz v roce 2002, později areál na severní straně sloužil jako kontejnerové překladiště, a to až do roku 2016. Dnes je areál od železniční sítě úplně odpojen, protože byla odstraněna část kolejí mířící do nádraží.
- Budovu bývalého nádraží a příslušné pozemky dosud vlastnily České dráhy, které v minulosti založily pro rozvoj areálu společný podnik s developerskou firmou Sekyra Group. Firma proto má předkupní právo na parcely jižně od budovy nádraží, kde hodlá stavět byty. Donedávna měla i právo na odkup nádraží, kterého se však po jednání s Prahou a ČD nedávno vzdala výměnou za záruky od města, že nepřijde o možnost stavět byty v plánovaném rozsahu.
