Vybrané údaje o stanném právu v Jižní Koreji (jihokorejský prezident Jun Sok-jol v zemi vyhlásil stanné právo):
- Podle ústavy Korejské republiky má prezident pravomoc vyhlásit stanné právo kvůli udržení veřejné bezpečnosti a pořádku mobilizací ozbrojených sil v době války, ozbrojeného konfliktu nebo podobného stavu ohrožení státu. Podle ústavy musí být stanné právo zrušeno, pokud o to požádá parlamentní většina.
- První stanné právo bylo vyhlášeno v Jižní Koreji 21. října 1948 prezidentem Li Syn-manem. Tento významný představitel boje za nezávislost země postupně ve vedení země nastolil autoritativní režim a stanné právo vyhlásil kvůli povstání vesničanů na jihokorejském ostrově Čedžu. Povstání nakonec bylo krvavě potlačeno.
- Od té doby bylo vyhlašováno diktátorskými režimy jako prostředek k udržení moci; podle většiny zdrojů bylo od roku 1948 do roku 1980 vyhlášeno stanné právo ve 12 případech.
- Naposledy bylo v Jižní Koreji vyhlášeno stanné právo celostátně podle většiny zdrojů, například CNN nebo Reuters, v roce 1980. V roce 1979 byl během převratu zavražděn dlouholetý prezident Pak Čong-hi, který Jižní Koreji vládl tvrdou rukou dlouhých 16 let. Poté nastoupil do jeho úřadu v říjnu 1979 premiér Čche Kju-ha. Očekávání opozice - zahájení prodemokratických reforem - však splnit ani nemohl, ve skutečnosti zemi stále řídilo armádní vedení v čele s generálem Čon Du-hwanem. Čon v dubnu 1980 nelegálně převzal vedení tajné služby a za sílících protestů opozičního hnutí 17. května vyhlásil stanné právo, rozpustil parlament a do velkých měst vyslal zvláštní vojenské jednotky. Dal také zatknout řadu opozičních představitelů (mimo jiné pozdějšího prezidenta a nositele Nobelovy ceny za mír Kim Te-džunga).
- Poté vypuklo lidové povstání v Kwangdžu, nyní šestém nejlidnatějším městě Jižní Koreje. Protestující, vedení radikálními studenty, žádali propuštění zatčených účastníků nejnovějších protivládních demonstrací, odškodnění rodin občanů, kteří se stali obětí vojenské brutality při srážkách s policií, rezignaci generála Čon Du-hwana a propuštění Kim Te-džunga. Vláda proti povstalcům nasadila zvláštní vojenské jednotky, které však 21. května na 300.000 lidí vytlačilo z Kwangdžu a demonstrující mládež obsadila některé klíčové body v centru města. Ráno 27. května obsadili město výsadkáři 20. divize a za pomoci tanků zaútočili proti studentům a povstání bezohledně potlačili. Podle úředních údajů přišlo při masakru o život 240 osob a přes 1800 utrpělo zranění, skutečná bilance však není dodnes přesně známa.
- Generál Čon Du-hwan se dal v srpnu 1980 zvolit na osm let prezidentem, zrušil stanné právo a obnovil parlamentní systém. Represivní aparát ale zachoval a neustávající nepokoje a studentské demonstrace tvrdě potlačoval. Svým nástupcem jmenoval Ro Tche-ua, spoluodpovědného za masakr v Kwangdžu. Teprve masové protivládní demonstrace v roce 1987 přinutily Roa k ústavním reformám a k uspořádání přímých prezidentských voleb. Tím skončilo období vojenských diktatur v zemi.
- Čon později dostal trest smrti, po odvolání změněný na doživotí. Propuštěn byl díky amnestii, kterou vyhlásil v prosinci 1997 odstupující prezident Kim Jong-sam. Ro dostal po odvolání 17 let vězení, v prosinci 1997 byl také amnestován.
- Další stanné právo dnes vyhlásil prezident Jun Sok-jol, který je u moci od roku 2022 Opoziční Demokratickou stranu, která ovládá parlament, obvinil ze sympatií vůči Severní Koreji a paralyzování vlády svými svou protistátní činností. Poslanci ale poté odhlasovali požadavek, aby prezident Jun Sok-jol stanné právo zrušil. Armáda ale prohlásila, že stanné právo zůstane zachováno, dokud ho nezruší prezident.
- Jihokorejské ozbrojené síly mají podle údajů amerického ministerstva obrany kolem 600.000 aktivních příslušníků a asi tři miliony rezervistů. Dlouhodobě se řadí do desítky největších ozbrojených sil celého světa. Od svého vzniku v roce 1948 platí v Jižní Koreji branná povinnost.
