Výběr informací o připravovaném národním parku Křivoklátsko (Sněmovna dnes podpořila v úvodním kole projednávání vládní novelu o ochraně přírody a krajiny, která předpokládá vyhlášení NP Křivoklátsko):
- Ministerstvo životního prostředí (MŽP) navrhlo, aby se národním parkem stala nejcennější centrální část Křivoklátska, asi 16 procent současné chráněné krajinné oblasti (CHKO). Hranice by se měla co nejvíc vyhýbat zastavěnému území sídel nebo větším zemědělským plochám. V národním parku by ležela obec Karlova Ves, ostatní by zůstaly vně jeho hranic. Chystaný záměr vyhlášení parku se dotkne přímo 19 obcí, dohromady má plánovaný park zabírat 116 čtverečních kilometrů na Kladensku, Rakovnicku a Rokycansku. Návrh ministerstva životního prostředí počátkem loňského prosince podpořila vláda. Cílem je posílit ochranu a biodiverzitu v oblasti.
- Sněmovna dnes podpořila v úvodním kole projednávání vládní novelu o ochraně přírody a krajiny, která vyhlášení NP Křivoklátsko předpokládá. Rozhodla o tom přes odpor opozice i většiny starostů z Křivoklátska, podle nichž by území mělo zůstat pouze chráněnou krajinnou oblastí.
- Příznivci vzniku parku argumentují významností území, množstvím rostlinných druhů a živočichů i vysokou lesnatostí. MŽP zdůrazňuje i například potřebu ochrany lesů, skal i rozmanitých prostředí včetně kaňonu Berounky. Odpůrci kritizují případné omezení přístupu do některých oblastí, zrušení soukromých honiteb či změny v těžbě dřeva.
- V červnu 2021 podpořili vyhlášení národního parku středočeští zastupitelé. Záměr ocenil také tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Mohla tak začít příprava podkladů pro vznik parku. Vyhlášení národního parku Křivoklátsko si dala do programového prohlášení i koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Kraj začal na konci roku 2021 jednat s obcemi, jichž se vyhlášení národního parku dotkne.
- Právě od obcí, které leží kolem chystaného národního parku, se ozývají silné výhrady proti NP. Na tři desítky starostů a dalších zástupců obcí na začátku června 2022 vyzvaly v otevřeném dopise premiéra Fialu, aby proces vyhlašování NP Křivoklátsko zastavil. Podle nich chybí relevantní podklady, je tlak na rychlost. Míní, že dosavadní ochrana je funkční a vede k trvale udržitelnému vývoji.
- Starostové z Křivoklátska trvají na tom, aby zůstala CHKO, ochranu přírody považují za dostatečnou, což podle nich potvrzují i odborné zprávy o dobrém stavu ekosystémů na Křivoklátsku. Křivoklátsko je převážně krajinou kulturní, tedy člověkem pozměněnou, jelikož lesy zde vytvářeli lesníci. Odkazují na studii, která uvádí, že původní jsou přes čtyři procenta porostů.
- Zástupci obcí také upozorňují na to, že už nyní je množství turistů v regionu na hranici únosnosti a další zvyšování počtu návštěvníků v regionu neprospěje ani přírodě, ani místnímu venkovskému životu. Dalším z argumentů je také nákladnost vzniku a provozu národního parku, který vyjde na desítky milionů korun ročně.
- Proti vyhlášení NP Křivoklátsko bylo podáno osm žalob, ve čtyřech případech byly žaloby obcí zamítnuty, naopak obec Nižbor uspěla a ministerstvo bude o jejích námitkách rozhodovat po jejich doplnění. Několik sporů ještě soud nerozhodl.
- Osmadvacet obcí z regionu se spojilo do Svazku obcí Křivoklátska, což představuje přibližně 15.000 obyvatel. Svazek dlouhodobě kritizuje MŽP například za postup při procesu vyhlašování národního parku. Obávají se omezení a požadují, aby byly před vyhlášením parku přesně určené jeho zóny včetně režimu, který v nich bude platit. Loni v březnu starostové z Křivoklátska vyzvali prezidenta Petra Pavla, aby namísto plánovaného národního parku zůstala chráněná krajinná oblast (CHKO). Proti záměru vyhlásit NP vznikla i petice, kterou podepsalo přes 11.300 lidí.
- NP odmítají i vlastníci nestátních lesů. Podle informace webu Seznam Zprávy z loňského února nesouhlas s vyhlášením národního parku odvolaly po státním podniku Lesy ČR také Vojenské lesy a statky ČR.
- Naopak některé ekologické organizace kritizují vládu, že zdržuje rozhodnutí o vyhlášení NP Křivoklátsko, což je znepokojuje. Někteří ekologové považují území navržené na zařazení do budoucího národního parku za příliš malé. Hnutí Duha vnímá vyhlášení NP Křivoklátsko jako zásadní milník v ochraně české přírody. Křivoklátsko je podle něj oblastí s unikátní přírodou a největším přirozeným lesním komplexem v Česku.
- Zahájení procesu vyhlášení nového národního parku, který by doplnil současnou čtveřici nejpřísněji chráněných oblastí (Krkonošský národní park, NP Šumava, NP České Švýcarsko a NP Podyjí), mělo původně začít v červnu 2022. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) ale krátce předtím oznámila, že jej odloží na září. O odklad žádali starostové, původní termín by znamenal, že devadesátidenní lhůta pro vyjádření k podkladům pro vznik národního parku by skončila několik dní před komunálními volbami. Záměr o vyhlášení NP Křivoklátsko zveřejnilo ministerstvo životního prostředí 27. září 2022.
- Na území budoucího národního parku podle ministerstva žijí desítky ohrožených rostlin a živočichů, třeba čáp černý, mlok skvrnitý, výr velký, roháč obecný nebo luňák červený, z rostlin například tis červený nebo mochna bílá. Ochranáři si cení zejména lesů v nadmořských výškách mezi 200 a 600 metry nad mořem. Lesy tvoří největší lesní komplex ve vnitrozemí ČR a staly by se prvním národním parkem, který by nebyl přeshraniční, tedy by neměl svůj protějšek v cizině.
- Chráněná krajinná oblast (CHKO) Křivoklátsko, která byla vyhlášena 24. listopadu 1978, má rozlohu 628 kilometrů čtverečních. Leží při západním okraji Středočeského kraje (okresy Beroun, Kladno a Rakovník), částečně zasahuje i do kraje Plzeňského (okresy Plzeň-sever a Rokycany).
- Jde o pahorkatinu s výraznými hřbety, rozkládá se podél středního toku Berounky a 64 procent území tvoří lesy. Nejvyšším vrcholem je Těchovín (616 metrů), nejnižším bodem je Berounka v Hýskově (217 metrů). Má pestré tektonické i horninové složení, typický je současný výskyt údolí s horským klimatem a teplých a suchých vrcholů kopců, kde se daří teplomilným živočichům a rostlinám.
- Na území CHKO Křivoklátsko se dá nalézt více než 1800 druhů cévnatých rostlin, 84 původních druhů dřevin a 155 druhů ptáků, z nichž 120 zde i hnízdí.
- V březnu 1977 vyhlásilo UNESCO oblast světovou biosférickou rezervací, CHKO je také součástí evropské soustavy Natura 2000. Na území CHKO jsou čtyři národní přírodní rezervace, 16 přírodních rezervací a sedm přírodních památek.
- Správa CHKO sídlí ve Zbečně na Rakovnicku. Na území CHKO se nacházejí středověké hrady Křivoklát, Točník, Žebrák, Krakovec či zříceniny Týřov a Jenčov, zámky Zbiroh, Nižbor a Lány či rozhledny Máminka (na Krušné hoře) a Velká Buková.
- V listopadu 1998 řekl u příležitosti 20. výročí vyhlášení CHKO tehdejší ředitel Správy chráněných krajinných oblastí a poté dlouholetý šéf Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc, že Křivoklátsko má zřejmě jako poslední území v ČR reálnou šanci získat status národního parku. Myšlenka na vyhlášení pátého národního parku na území ČR se oživila za úřadování někdejšího ministra životního prostředí Martina Bursíka (2007 až 2009), v přípravách pokračovali i jeho nástupci.
- Proces přípravy národního parku začal v březnu 2010, už tehdy se kvůli obavě z případných omezení postavili proti parku někteří obyvatelé dotčených obcí, nesouhlasnou petici podepsalo v roce 2012 na 14.000 lidí. Přestože tehdejší reprezentace Středočeského kraje vyhlášení národního parku Křivoklátsko odmítla, ministerstvo životního prostředí v přípravách pokračovalo.
