Automobily budoucnosti už nejsou jen výsadou sci-fi filmů. Díky prudkému rozvoji technologií se vozidla bez řidiče pomalu, ale jistě stávají realitou našich silnic i kolejí. Autonomní řízení mění způsob, jakým cestujeme – od osobních aut přes autobusy až po vlaky, metro či tramvaje. Firmy jako Tesla, Google nebo Waymo soupeří v závodě o co nejdokonalejší samořiditelné systémy a legislativní změny se snaží držet krok s rychlým vývojem. Jaké typy autonomních dopravních prostředků už existují, jak fungují a jak se liší mírou samořízení? A jak si v tomto směru vede česko ?
Automobily
- Autonomní vozidlo nepotřebuje ke svému provozu řidiče a orientuje se zcela za pomoci počítačových systémů, které detekují okolí vozidla a určují jeho trasu. Sledování okolí může probíhat různě, například radarovými systémy, pomocí GPS či počítačového vidění. Různé úrovně automatizace řízení pomáhají při parkování, zatáčení, udržení auta v jízdním pruhu, zařazení do vedlejšího pruhu, udržování rozestupu mezi vozidly či přivolání automobilu.
- Míra autonomie aut se udává na škále od nuly do pěti. Úrovně čtyři a pět jsou dvě nejvyšší, které znamenají omezený nebo žádný zásah člověka.
- Vývoji takových aut se věnuje společnost Uber, technologický gigant Google (společnost Waymo), výrobce elektromobilů Tesla Motors či klasické automobilky. Honda Legend se v březnu 2021 zřejmě stala prvním sériově prodávaným automobilem, který měl třetí stupeň autonomie - na této úrovni může elektronika plně kontrolovat jízdu, řidič však musí být připraven kdykoliv zasáhnout, ale nemusí mít ruce na volantu. V současnosti zatím není na trhu vůz, který by dosahoval plné autonomie řízení.
- Vývoj svých samořídících technologií a robotaxi se snaží urychlit americká automobilka Tesla. Technologie autopilota zabudovaná v elektromobilech Tesla je zatím pouze asistenčním systémem řidiče a vyžaduje kontrolu a zásahy člověka za volantem. Robotaxi by měly být vozy se samořídící schopností na úrovni čtyři, tedy schopné provozu na veřejných silnicích a přepravovat cestující bez zásahu řidiče. Tesla loni v říjnu představila samořízené taxi Cybercab, bez volantu a pedálů a autonomní mikrobus Robovan. Šéf a spoluzakladatel firmy Elon Musk při prezentaci řekl, že Cybercab bude stát méně než 30.000 amerických dolarů (zhruba 693.000 Kč) a veřejnosti bude dostupný v roce 2026. Později Musk uvedl, že v letošním roce chce Tesla nabídnout veřejnosti službu taxi bez řidiče a bez dozoru v amerických státech Kalifornie a Texas.
- Čínský provozovatel alternativní taxislužby Didi Global a výrobce elektromobilů GAC Aion chtějí v letošním roce zahájit masovou výrobu robotaxi. Firmy oznámily, že jejich společný podnik Andi získal obchodní licenci, a je tak prvním podnikem, který může zahájit masovou výrobu plně samořídících elektrických vozů taxi.
- Robotaxi, které provozuje společnost Waymo, již vozí zákazníky v amerických městech Phoenix, Los Angeles a San Francisco. V Číně se v současnosti robotaxi testují v provozu ve více než 19 městech.
- Čeští poslanci letos v březnu schválili novelu zákona o silničním provozu, která upravuje podmínky autonomních vozidel. Návrh stanoví, že po dobu řízení automatizovaného auta vozidlem se na řidiče nevztahují pravidla provozu na pozemních komunikacích ani jiné povinnosti řidiče týkající se řízení vozidla, jejichž dodržení zajišťuje automatizované vozidlo. Osoba na místě řidiče bude muset na základě výzvy zařízení převzít řízení vozidla. Policistům bude také muset poskytnout požadované údaje. Nebude také smět například pít alkohol.
Autobusy
- První pravidelnou linku, kterou obsluhují autobusy bez řidiče, otevřeli v květnu 2023 ve Skotsku. První samořiditelné autobusy v Británii a podle provozovatele zřejmě i na světě jezdí poblíž Edinburghu po trase dlouhé 22,5 kilometru. Autobusy jezdí v běžném provozu a mohou dosáhnout rychlosti až 50 kilometrů v hodině. Skotské autonomní autobusy ale nejezdí tak docela bez obsluhy, kromě "kapitána", který odbavuje cestující a případně jim odpovídá na dotazy, je i zde řidič. Ten sice nezasahuje do běžného provozu, je ale připraven zasáhnout v případě mimořádné situace.
- Autonomní autobusová doprava se rozvíjí zejména v Číně, kde jsou pravidelné linky bez řidiče v provozu například ve městech Kanton, Wu-chan a Šen-čen. Loni byl zahájen provoz jedné z nočních linek autobusové dopravy v jihokorejské metropoli Soulu.
- Možnost svézt se autonomním autobusem měli i lidé v Česku, byť se nejednalo o pravidelnou linku. Předloni v září a říjnu jezdil na pražském Výstavišti autonomní autobus Aurrigo poháněný elektromotorem s maximální rychlostí 20 km/h a dojezdem přes 120 km. Autobus poté vozil návštěvníky Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně.
Vlaky
- Autonomní vlaky jsou samořiditelné vlaky bez strojvedoucích. Předcházejí jim vlaky, které se samy řídí jen z části. Například mají systémy pro varování strojvůdce, pomáhající s ovládáním směru a rychlosti či samostatně řídí s tím, že je ve vlaku přítomný strojvůdce, který řízení převezme v mimořádných situacích.
- Samořiditelné vlaky jsou považovány za budoucnost železnice, testování probíhá v řadě zemí. Například v Austrálii už autonomní nákladní vlaky vozí železnou rudu. Autonomní vlaky úspěšně testují například v Japonsku.
- V Česku společnost AŽD Praha již testuje systémy pro vlaky bez strojvedoucího. V prosinci 2021 vyjel na české železnici první autonomní vlak, stalo se tak při prezentaci jízdy po digitální železnici na Švestkové dráze v Libčevsi na Lounsku. Provoz autonomních vlaků zkouší AŽD také v úseku Kopidlno – Dolní Bousov, která je bez pravidelné osobní dopravy a 5. dubna bude na této trati oficiálně zahájen provoz prvního pravidelného autonomního vlaku na širé trati v Evropě. Vlak je vybaven displeji zobrazujícími online přenos z kamer a lidarových senzorů na hnacím vozidle, které detailně snímají okolí, měří vzdálenosti a mapují terén. Při autonomním provozu nebude strojvedoucí vlak ovládat z klasického stanoviště, ale bude dohlížet na jeho bezpečnost z dohledového pracoviště ve vozidle, tak aby mohl v případě problému kdykoliv zasáhnout a soupravu okamžitě zastavit. Přechodu k plně autonomní železnici v Česku zatím brání legislativní podmínky.
Metro
- Vlaky bez strojvedoucích jsou v řadě zemí již realitou v systémech městských podzemních drah (metra). Za první plně automatizovanou trasu metra, která jezdí bez řidiče, je považována pařížská linka číslo 14, dříve nazývaná Météor, která byla otevřena v říjnu 1998. Soupravy projíždějí na gumových kolech dvojnásobnou rychlostí než běžné metro, a to bez řidiče. Koleje jsou oddělené od nástupišť plexisklovým tunelem, který má zabránit nehodám a sebevraždám. Přístup k vlaku se otevírá, jen když je souprava ve stanici. Metro bez strojvedoucích poté začalo jezdit například v Singapuru, Vancouveru, Barceloně, Kodani, Londýně, Norimberku, Budapešti či Dubaji a od loňského listopadu jezdí také plně automatizované metro v řecké Soluni.
- I Praha chystá bezobslužné metro bez strojvedoucích, plánuje tak vybudovat novou linku D, jejíž první část by měla spojit Písnici a Pankrác.
- Jelikož v ČR je podle zákona dopravce povinen zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti, musela být kvůli projektu pražského metra přijata novela zákona. Drážní novelu, která variantu automatického provozu podzemní dráhy bez řidiče uzákonila, schválil Parlament v roce 2019.
Tramvaje
- Již před pařížským autonomním metrem vzniklo ve Francii několik automatických systémů veřejné dopravy. Jedná se o tzv. lehké metro, které má svými parametry blíže k tramvajím. Vozy nemají strojvedoucího a jsou řízeny z dispečinku. Jezdí například v Lille, Toulouse, Rennes a na pařížská letiště Orly a Charlese de Gaulla. Podobné systémy fungují např. i v Turíně, v USA, Japonsku, Koreji či na Tchaj-wanu.
- První autonomní tramvaj otestovala v reálném provozu v září 2018 na šestikilometrové trati německá společnost Siemens ve městě Postupim.
- První autonomní tramvaj v Česku zahájila loni v létě testovací provoz v Plzni. Tramvaj, která má schopnost reagovat na nepředvídatelné situace a komunikovat s okolní infrastrukturou, jezdí na osmikilometrovém testovacím polygonu u kampusu Západočeské univerzity (ZČU). Letos v únoru předvedli výzkumníci v Plzni zařízení k přeměně nejběžnější české tramvaje typu T3 na autonomní vozidlo. Může tak sama automaticky popojíždět na konečné, řidič si odpočine, což může zabránit kolizím po nedobrzdění z únavy. Jde o projekt fakult elektrotechnických ČVUT a ZČU a Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP).
