Nové číslo časopisu TÝDEN: Co přináší vydání 8/2025?

Lepší péče jen za příplatek

Lepší oční čočky, kloubní náhrady či modernější metody operací by si pacienti v budoucnu nemuseli platit úplně sami v případech, kdy nemají nárok na jejich proplacení zdravotními pojišťovnami. Nově by si mohli  připlatit jen rozdíl v ceně mezi hrazenou a nehrazenou variantou. Návrhem, který by to umožnil, se budou zabývat poslanci. Změnu ale provázejí nejasnosti a kritika kvůli komercializaci zdravotní péče.

V poskytování zdravotní péče už roky přetrvává nedořešený problém. Pacient má od své zdravotní pojišťovny hrazeny zdravotnické prostředky a úkony navržené lékařem. Jenže pouze ty nezbytné v daném případě. Pokud pacient zatouží po lepším nebo vhodnějším prostředku či zákroku, musí si je zaplatit v plné výši sám – jinou možnost dnes zákony nepřipouštějí.

„Představte si jednoduchou situaci, že například staršímu pacientovi lékař navrhne oční čočky, které jsou pro něj nejvhodnější, ale nejsou hrazené pojišťovnou, anebo horší variantu plně hrazenou pojišťovnou. Dnes si takový pacient vezme méně vhodné čočky, anebo si ty vhodnější zaplatí celé, protože pojišťovna mu nepřispěje ani základní částku, kterou by stály ty původní čočky,“ popsala předsedkyně sněmovního Výboru pro zdravotnictví Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS), která pozměňovací návrh podporuje a k zákonu o veřejném zdravotním pojištění jej předkládá spolu s ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09).

„Hlavním účelem je odstranit současnou nedůslednost právní úpravy, kdy pacient, který si zvolí jinou než hrazenou zdravotní službu, ji musí zaplatit úplně celou a přichází tak o část, kterou by jinak zaplatila pojišťovna,“ dodal ministerský mluvčí Ondřej Jakob.

„A právě tento nesmysl musíme odstranit,“ dodává Němečková Crkvenjaš. Netýká se to jen zdravotnických prostředků, ale i zákroků a jejich provedení. V odůvodnění návrh uvádí příklad operace totální endoprotézy pomocí robotického asistenta. Navržená kloubní náhrada sice plně řeší pacientovy zdravotní potíže, ale použití robotiky při operaci pojišťovny proplácí například jen pacientům s omezením plného natažení končetiny o určitý počet stupňů. „Pokud pojištěnec tato kritéria nesplňuje, ale přesto by chtěl podstoupit operaci s využitím robotického asistenta – například kvůli vyššímu komfortu spojenému s rychlejším ošetřením nebo menším počtem stehů při šití rány –, může tak učinit. Použití robotického asistenta by však zvýšilo náklady na výkon. V takovém případě by zdravotní pojišťovna uhradila náklady na standardní operaci a rozdíl za použití robota by si pacient doplatil sám jako přímou úhradu,“ popsal návrh.

Jako další příklad návrh uvedl neoblíbené vyšetření – koloskopii – prováděné pomocí koloskopické kapsle. „Jde o neinvazivní alternativu k tradiční koloskopii, která není tak nepříjemná jako klasické vyšetření. Při tomto postupu pacient spolkne kapsli, jež prochází trávicím traktem a pořizuje obrazový záznam, který se následně analyzuje. Cena kapslové koloskopie činí 20 tisíc korun, zatímco cena běžné koloskopie, hrazené z veřejného zdravotního pojištění, se pohybuje kolem čtyř tisíc korun. Po schválení novely by pojištěnec, který se rozhodne pro komfortnější variantu vyšetření, hradil rozdíl – tedy 16 tisíc korun. V současnosti však musí uhradit celou částku za kapslovou koloskopii, tedy 20 tisíc korun.“

Právo volby

Smyslem návrhu je podle předkladatelů zpřístupnit kvalitnější zdravotní péči většímu počtu pacientů. „Výrazně se zlepší dostupnost výkonů, které nejsou hrazeny pojišťovnou,“ uvedl ministr Válek. Podle Němečkové Crkvenjaš je současný stav nespravedlivý. „Bohatší lidé si bez problému zaplatí lékařský výkon nebo zdravotnický prostředek celý, zatímco sociálně slabší pacienti na tuto možnost finančně nedosáhnou,“ dodává s tím, že změna by přispěla ke zvýšení dostupnosti zdravotní péče právě pro ekonomicky slabší skupiny obyvatel.

Změnu hodnotí jako přínosnou také Česká lékařská komora. „Souhlasíme se základním principem, tedy aby pacienti měli možnost doplatit pouze rozdíl v ceně, protože nyní často volí méně komfortní variantu. Vnímáme to jako přínosné zejména u méně nákladných položek, jako jsou kontaktní čočky a podobně,“ uvedl mluvčí komory Michal Sojka. Zároveň však upozornil na nedostatečnou komunikaci detailů návrhu s komorou.

 str. 6 - aktuálně

Investice do akcií se centrální bance vyplatily

Rok 2024 byl pro hospodaření České národní banky mimořádně příznivý, zakončila jej se ziskem 151,4 miliardy korun. Jde o nejlepší hospodářský výsledek v její historii. Výrazně se v něm odrazila změna struktury devizových rezerv z posledních dvou let. Centrální banka zároveň loni dosáhla hlavního cíle – obnovení cenové stability.

Za rok 2024 byla průměrná inflace 2,4 procenta. „Náš hlavní mandát je nízká inflace a finanční stabilita. Během dvou let jsme snížili inflaci ze 17,5 procenta na náš cíl dvě procenta v únoru 2024,“ uvedl guvernér ČNB Aleš Michl. Centrální bance se také podařilo snížit kumulované ztráty z minulých let, a to na 277 miliard korun. V roce 2022 to byla kumulovaná ztráta 487 miliard korun. „Díváme se ale i na to, jak se dostat z hospodářské ztráty, kterou jsme zdědili po předchozí bankovní radě. Naším cílem je položit základy dlouhodobě ziskové centrální banky pro příští generace,“ dodal Michl.

Postupným snižováním základní úrokové sazby centrální banky se v roce 2024 snížily náklady na provádění domácí měnové politiky. Z předloňských 187 miliard korun klesly na 145 miliard korun. Výsledek hospodaření pozitivně ovlivnil i kurzový vývoj. Oslabení koruny vůči euru a americkému dolaru na počátku roku a její setrvání na slabších úrovních až do prosince vyústilo v kurzové zisky 137 miliard korun. „Snižujeme náklady na provádění měnové politiky, aniž bychom tím ovlivnili její efektivitu. Úspory ale hledáme také v provozu ČNB, protože věříme, že i veřejné instituce musejí být řízeny racionálně,“ dodal guvernér. Banka snížila celkový počet zaměstnanců o pět procent, zeštíhlila organizační aparát a změnila agendy. Kromě toho prochází změnami pobočková síť banky.

Akciový výnos

K rekordnímu zisku podle banky přispěla opatření, která bankovní rada přijala za poslední dva roky.  Postupně upravuje složení devizových rezerv, jež patří k nejvyšším na světě v poměru k HDP. Pohyby kurzu koruny vůči zahraničním měnám jsou však zdrojem vysoké nestálosti hospodářského výsledku. Bankovní rada proto rozhodla o posílení dlouhodobého výnosového potenciálu devizových rezerv postupným navyšováním podílu akciových investic centrální banky. „Dosáhla souhrnného účetního zisku 161 miliard korun při správě svých devizových rezerv. Na dosaženém výsledku se podstatnou měrou podílely akcie. Souhrnný roční účetní výnos akciového portfolia dosáhl 100 miliard korun, z toho na přijatých dividendách obdržela 17 miliard korun,“ píše se ve výroční zprávě o výsledku hospodaření.

Centrální banka investuje výhradně formou pasivní replikace akciových indexů největších světových ekonomik: eurozóny (MSCI Euro), amerického (S&P 500), britského (FTSE 100), japonského (Nikkei 225), kanadského (S&P/TSX) a australského (S&P/ASX 200). Podle zprávy na konci roku tvořily investice do akcií 22,6 procenta tržní hodnoty celkových devizových rezerv. „Cílem České národní banky je do konce roku 2028 navýšit podíl akcií v devizových rezervách až na 30 procent,“ upřesnil pro TÝDEN Janis Aliapulios z odboru komunikace banky s tím, že v minulosti dominovaly investice do evropských trhů a banka se hodlá více zaměřit na americký trh. Aliapulios zároveň dodal, že banka nevybírá jednotlivé akciové tituly a stejně jako u zlata  ani u akcií nečasuje trh. Podle výroční zprávy za rok 2023 měla banka v akciovém portfoliu nainvestováno 602,3 miliardy korun, v roce 2022 pak 493,6 miliardy. Výroční zpráva za rok 2024 by měla být podle Aliapuliose vydána v nejbližších týdnech.

Banka ale upozorňuje, že vývoj hospodaření v následujících letech bude ovlivněn řadou proměnlivých faktorů, jako jsou změny tržních podmínek či kurzové výkyvy. Americký akciový trh, a nejen ten, je od nástupu prezidenta Trumpa silně rozkolísán. „Rekordní zisk roku 2024 je proto nutné vnímat obezřetně a nelze jej automaticky očekávat i v následujících letech,“ uvedla banka v prohlášení.

str. 22 - ekonomika

Velká bitva o Arktidu

Aréna strategické konfrontace. Kdo ji ovládne, bude pánem světa. Tak hovoří aktualizovaná vojenská strategie USA o Arktidě. Polární oblast okolo severního pólu je důvodem, proč Donald Trump tolik tlačí na Dány, aby mu předali Grónsko. Právě tento ostrov je totiž vstupní branou do Arktidy, o niž nyní vzplála bitva velmocí.

„Nejde tak o Grónsko jako o Arktidu. Je zde Rusko, které se s více než šedesáti ledoborci, z nichž některé jsou na jaderný pohon, snaží stát jejím králem. Polární led ustupuje. Číňané také vyrábějí ledoborce a přesouvají se tam. Takže jde o ropu a plyn, námořní trasy a národní bezpečnost,“ vysvětlil Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz v televizi FOX News.

Arktické území je na základě mezinárodních dohod rozděleno na národní sektory patřící Rusku, USA, Kanadě, Dánsku (Grónsku), Islandu a Norsku. Je domovem obrovských, nevyužitých přírodních zdrojů – skrývá asi 22 procent světových zásob ropy a přibližně třicet procent dosud netěžených světových zásob zemního plynu. Z padesáti kovů vzácných zemin, které USA považují za „kritické“, se jich v Arktidě 37 nachází ve středním až velkém množství (geologické průzkumy z roku 2023).

„Pokud se bude klima oteplovat, „uvolnění oblasti ledu zjednoduší přístup Ruska k jeho kolosálním přírodním zdrojům,“ varuje americká aktualizovaná strategie. Posílení rivala je samozřejmě to poslední, co si USA přejí.

Kontrola tepny

Arktidou vede Severní mořská cesta (NSR), která podél arktických břehů Ruska spojuje Evropu s Asií. Lodní doprava touto trasou trvá zhruba dva týdny na rozdíl od klasické cesty přes Suezský průplav. Ta je dlouhá 21 000 kilometrů, zatímco NSR měří 13 000 kilometrů. Rusové mají a zároveň stavějí další atomové ledoborce, které obchodním lodím prorážejí cestu.

V roce 2018 bylo po NSR přepraveno 18 milionů tun nákladu. Do konce roku 2024 už byl vytvořen rekord v objemu přepravy na této trase – 37,9 milionu tun. To vyvolává silné znepokojení ve Spojených státech, které stále více prohlašují, že Rusko by nemělo kontrolovat „globální“ trasy mezinárodního významu.

A co více: arktická moře a pobřežní zóna jsou po většinu roku pokryty ledem. Podle přírodovědců, jejichž zjištění byla do americké arktické strategie zahrnuta, by však do roku 2030 mohla být arktická zóna NSR zcela bez ledové pokrývky. A to už je pro USA katastrofální zpráva: až dosud totiž Američané vojensky kontrolují všechny strategické námořní trasy planety a mají tím v hrsti Čínu. V případě konfliktu mohou dosavadní námořní trasy zablokovat a Čínu odříznout od světa. Bez problémů splavná NSR však tento vydírací potenciál rozmetá a kontrolu nad většinou světového obchodu získá Rusko.

Aby toho nebylo málo, pokud bude tempo oteplování pokračovat, zhruba za deset let se otevře nejkratší lodní trasa z Atlantského oceánu do Tichého oceánu a zpět – přes severní pól – a ledoborce budou brázdit Severní ledový oceán nahoru a dolů. Transpolární mořská cesta (Transpolar Sea Route, TPS) je o 1,5 tisíce kilometru kratší než NSR.

str. 36 - svět