Oscarový režisér Jan Svěrák se nyní věnuje divadlu. Po jeho divadelní prvotině Branický zázrak nyní Žižkovské divadlo Járy Cimrmana uvádí Svěrákovu hru Dobré ráno s Findou, ve které také hraje jednu z rolí. Vedle toho se představil jako autor knížky pro děti Kuky se vrací, románu Bohemia a povídkovou knihou Světakrásy, kterou si sám ilustroval. Autor úspěšných snímků jako Kolja, Obecná škola, Tmavomodrý svět, Vratné lahve nebo Tři bratři začne ještě letos natáčet svůj desátý film. Svěrák, který 6. února oslaví 60. narozeniny, to řekl v rozhovoru s ČTK.
"Považuji se za filmového režiséra, který se teď, protože může, nebo protože je hravý, věnuje i jiným oblastem tvorby, které mě občerstvují. Filmy jsem dělal třicet let, takže potřebuji trošku čerstvého vzduchu, a to mi právě umožňuje divadlo i psaní," uvedl Svěrák.
Od květnové premiéry je komedie Dobré ráno s Findou vyprodané. Představení, ve kterém vedle Svěráka vystupují také Radka Pavlovčinová, Anna Polívková, Ondřej Sokol nebo Jan Vlasák, je nekorektní hra o hyperkorektnosti, v níž autor komentuje témata dnešní společnosti včetně umělé inteligence (AI) představované robotkou Findou. K tématu AI se lidé staví rozdílně. Někteří jsou nadšení z možností, které umělá inteligence nabízí, jiní se obávají jejího zneužití.
"Já to přijímám jako nezastavitelný vývoj. Jen se obávám, že než to ovládneme, aby nám to sloužilo, budeme trošku trpět. Snažím se nebát, protože strach nás svazuje a většinou docela zbytečně tak snižuje kvalitu života," sdělil Svěrák.
Představení Dobré ráno s Findou mohou lidé vidět také na zájezdech souboru. Například 11. února se představí v Městském divadle Chomutov. "Na nynějších zájezdech si zahraji s Honzou Budařem, který deset let všechny divadelní nabídky odmítal. Teď s námi jen tak z radosti vystoupí v pěti představeních jako host," podotkl Svěrák.
Svěrákův snímek Kolja oceněný v roce 1997 Oscarem je jedním z pouhých tří českých či československých celovečerních snímků, kterým se tohoto prestižního ocenění dostalo. Prvním byl v roce 1966 Obchod na Korze režisérské dvojice Ján Kádár a Elmar Klos, druhým pak o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela.
"Zisk Oscara byl takovou dvousečnou zbraní. Na jednu stranu to pomáhalo otvírat dveře k zahraničním hercům a studiím. Na druhou stranu očekávání, které na vás má zejména domácí publikum a kritika, je veliké. A i kdyby jste natočil něco podobného, řeknou, že už to není ono. Proto jsme následující filme udělali jako odlišný žánr. Tmavomodrý svět je nesrovnatelný s Koljou, ale vlastně je stejně oblíbený. Takže se mi podařilo uhnout od toho nepříjemného, svazujícího pocitu, toho přehnaného očekávání," konstatoval Svěrák.
Vedle očekávání spojených se ziskem studentského Oscara za Ropáky a Oscarem za Kolju se Jan Svěrák musel vypořádat také s tím, že je synem slavného otce, divadelníka, spisovatele a herce Zdeňka Svěráka.
"Měl jsem štěstí, že jsem se od táty mohl učit umělecké řemeslo. Samozřejmě, s takhle velkou multitalentovanou osobností, která je vlastně národní institucí, je hrozně těžké se srovnávat. Takže já jsem se snažil být aspoň známější v zahraničí," uvedl Svěrák. "Ale musel jsem se smířit s tím, že když spolu jdeme po ulici a nějaká děvčata začnou volat 'pane Svěráku' a běží k nám, tak se vrhnou na tatínka a ne na mě," dodal.
