Tisíce lidí, převážně mladých Izraelců a Poláků, se dnes v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi zúčastnily Pochodu živých, každoroční připomínky vyhlazení milionů Židů nacisty za druhé světové války. Organizátoři uvedli, že k pochodu, uspořádaném v roce 80. výročí osvobození tábora, se připojilo 80 přeživších z řad někdejších vězňů.
"Ve dnech, kdy antisemitismus zvedá svou ošklivou hlavu, kdy se projevuje nenávist vůči Izraeli a kdy zaznívá volání po zničení Izraele, musíme zůstat silní a připomínat světu a slibovat: nikdy více," řekl na tiskové konferenci před pochodem izraelský prezident Jicchak Herzog.
Antisemitské incidenty a protiizraelské protesty jsou na vzestupu od doby, kdy Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy. Stalo se tak poté, co ozbrojenci palestinského hnutí Hamás podnikli 7. října 2023 teroristický útok na jih Izraele.
"Nesmíme mlčet vůči projevům nenávisti," prohlásil polský prezident Andrzej Duda na společné tiskové konferenci s izraelským protějškem podle agentury PAP. "Vyjádřili jsme oba naději, že válku v Pásmu Gazy, která začala útokem Hamásu na Izrael, se podaří ukončit a že rukojmí, kteří jsou stále v rukou Hamásu, se budou moci vrátit domů," řekl.
Tři kilometry smrti
Doufá také, že válku Ruska proti Ukrajině se díky úsilí americké administrativy podaří ukončit trvalým mírem - za trvalý pokládá takový mír, který zastaví ruské impérium. Na Blízkém východě by trvalý mír podle Dudy mohlo přinést řešení v podobě dvou států, izraelského a palestinského.
Účastníci pochodu, z nichž mnozí byli zahaleni v izraelských vlajkách, prošli branou se známým nápisem Arbeit macht frei (Práce osvobozuje) u vstupu do někdejšího tábora přímo ve městě Osvětim a pak tříkilometrovou trasou k táboru Osvětim-Březinka (Auschwitz-Birkenau), kde vzdali hold zavražděným.
První Pochod živých se v Osvětimi konal v roce 1988. Další následovaly nejprve každý druhý rok, od roku 1996 do roku 2019 se konaly každoročně, než si pandemie vynutila dvouletou přestávku.
Odhaduje se, že nacisté v Osvětimi, kterou za války připojili k Německu, zavraždili více než 1,1 milionu lidí, většinou Židů, ale také Poláků, Romů, sovětských válečných zajatců či homosexuálů. Obětí holokaustu se stalo celkem asi šest milionů evropských Židů.
