Vizitka pařížského muzea Louvre (francouzský prezident Emmanuel Macron dnes představil rozsáhlý plán vládních investic do renovace muzea):
- Pařížské muzeum Louvre, které kromě svého nejznámějšího exponátu Mony Lisy vystavuje i další význačné sochy, obrazy, kresby nebo archeologické nálezy, je nejnavštěvovanější institucí svého druhu na světě. Minulý rok muzeum přivítalo 8,7 milionu návštěvníků, zhruba o dva miliony více než komplex vatikánských muzeí, který je na druhém místě, a o tři miliony více než Britské muzeum, které je přitom o něco větší než Louvre. Pařížské muzeum, umístěné v někdejším sídle francouzských králů, patří i k nejstarším na světě. První návštěvníky přivítalo v srpnu 1793 a pro veřejnost bylo definitivně otevřeno v listopadu 1793.
- Muzeum je známé nejen svými sbírkami - schraňuje přes 600.000 předmětů, z nichž je ale vystaveno jen přes pět procent -, ale také proslavenou skleněnou pyramidou od čínsko-amerického architekta Ieoha Minga Peie. Nynější vstupní prostor vznikl v éře prezidenta Françoise Mitterranda a dokončen byl v roce 1989. Byť v době jejího vzniku se stavbou nesouhlasilo na 70 procent Francouzů, stala se pyramida ze skla a oceli novým vstupem do Louvru. Otevřena byla v roce 1989 a dnes patří k nejznámějším stavbám Paříže, podobně jako třeba Eiffelova věž nebo katedrála Notre-Dame.
- Podle nyní představených plánů se muzeum do začátku 30. let dočká výrazné modernizace. Proslulá malba Mony Lisy, která je největším lákadlem Louvru, bude viset ve zvláštní místnosti umožňující přímý vstup bez návštěvy ostatních expozic. Budova muzea se rozšíří o podzemní prostory a bude mít nový vchod z východní strany. Nový vstup má rozšířit kapacity dosavadní prosklené pyramidy, která byla podle Macrona navržena jako vstupní prostor pro čtyři miliony návštěvníků ročně, do muzea jich však proudí v posledních letech více než dvojnásobek. Díky novým vstupním prostorům a zvýšení kapacity výstavních sálů pojme Louvre podle prezidenta až 12 milionů lidí.
- Mezi další velká lákadla pařížského muzea patří socha Venuše Milóské nebo čedičová stéla s Chammurapiho zákoníkem. Sbírky jsou uspořádány do samostatných oddělení - Egypt, antika a Orient, Řecko a Řím, 13. až 19. století, skulptury středověku, renesance a moderní doby, malé umělecké předměty nebo námořnictví a etnografie. Každé oddělení má svého správce, který řídí tým znalců, konzervátorů a historiků umění.
- Název muzea pochází od loveckého zámečku, který stával v těchto místech v lese zvaném Louparie či Louverie. Druhou možností je vznik ze slova leovar nebo leawer, což znamená opevněné místo. Původně tam stávala pevnost, kterou ve 12. století postavil jako královské sídlo Filip II. August (vládl v letech 1180 až 1223), její zbytky jsou k vidění ve sklepení paláce. Za vlády Karla V. (vládl 1364 až 1380) se stavba stala jeho rezidencí. František I. pak založil roku 1541 palác nový, v jehož stavbě postupně pokračovali další panovníci a stavitelé. Budova se mnohokrát rozšiřovala, až vytvořila současný palác Louvre.
- Sídlem francouzských králů byl Louvre do května 1682, kdy se Ludvík XIV. přesunul se svým dvorem do Versailleského paláce a z Louvru se stal domov královských sbírek včetně sbírky antických soch. V Louvru se usídlili mnozí dvořané, úředníci, pak umělci a učenci z královské akademie. Později byl palác využíván i jako královské přijímací komnaty, dvorní byty, ministerstva, jízdárny či konírny. Za Velké francouzské revoluce se rozhodnutím parlamentu stalo z Louvru muzeum, kde měla být vystavována význačná národní díla.
- Veřejné muzeum se tam poprvé otevřelo 10. srpna 1793 výstavou 537 obrazů. Byla tam zpřístupněna nejrůznější díla roztroušená po královských zámcích, kostelech a klášterech. Kvůli organizačním potížím se muzeum 30. září 1793 uzavřelo, návštěvníky znovu přivítalo 18. listopadu 1793. Sbírky se zvětšily za císaře Napoleona a muzeum bylo přejmenováno po něm. Císařská vojska zabavovala v celé Evropě nejslavnější umělecká díla a po císařově porážce u Waterloo se mnoho ukradených děl vrátilo zpět k původním vlastníkům.
- Za druhého francouzského císařství (trvalo 1852 až 1870) byly sbírky obohaceny o četné exponáty etruského, antického i starověkého orientálního umění. Za následné Třetí republiky, která nahradila v roce 1870 císařství a trvala až do porážky Francie na začátku druhé světové války, se Louvre stal francouzským národním muzeem. Sbírky narůstaly tak, že v se 60. letech 20. století rozhodlo o přemístění prací vzniklých po roce 1848 do Musée d‘Orsay na druhém břehu Seiny.
