Proměna bezpečnostního světového řádu bude redefinovat geopolitické vztahy a strategické priority, zpochybňuje řadu dosavadních jistot. Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to dnes řekl prezident Petr Pavel. Preferencí ČR a Evropy podle něj bude vždy pracovat společně se Spojenými státy, je ale potřeba být připraven adekvátně reagovat, pokud se USA rozhodnou jít jinou cestou. Hlava státu také označila za důležitou podporu Ukrajiny v dosažení co nejspravedlivějšího míru, aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora.
Válka na Ukrajině, ale i prezidentské volby v USA, v nichž zvítězil Donald Trump, přinesly Evropě i celému světu výrazný dopad. "Hovoříme o začínající zásadní proměně bezpečnostního světového řádu, která bude bezpochyby redefinovat geopolitické vztahy a strategické priority a která zpochybňuje řadu našich dosavadních jistot," uvedl Pavel.
Na změnu je podle prezidenta nutné nahlížet tak, že se s ní dá vypořádat, porozumět jí a připravit se na ni. Pod tlakem války i amerických spojenců se v Evropě otevřely intenzivní debaty o zajištění bezpečnosti kontinentu. Dlouhodobým zájmem podle něj je, aby bezpečnostní struktura byla vždy budována společně se Spojenými státy, které donedávna představovaly nezpochybnitelný základ evropské bezpečnosti, nicméně do budoucna tomu tak být nemusí. "Naší preferencí bude vždy pracovat společně se Spojenými státy, ale pokud z jakéhokoli důvodu se USA rozhodnou jít jinou cestou, pak bychom měli být připraveni na to adekvátně reagovat," podotkla hlava státu.
Co se týče zajištění bezpečnosti v Evropě, za zásadní Pavel považuje pokračovat v podpoře Ukrajiny k tomu, aby bylo dosaženo co nejspravedlivějšího míru. "Aby ruská agrese nevyústila k naplnění všech cílů agresora a v podstatě kapitulaci oběti," uvedl. Ocenil, že Česko je součástí vznikající koalice ochotných. Podobných koalic podle Pavla možná vznikne více, přičemž je nutné, aby se připravily na poskytnutí vojenské, politické, diplomatické, materiální i finanční pomoci Ukrajině. A to jak s pokračující účastí USA, nebo bez ní.
Za důležité prezident považuje také spolupracovat nejen v rámci EU a NATO, ale například s indo-pacifickými státy - Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem či Jižní Koreou.
Geopolitické změny nejsou věcí pouze států, ale do značné míry i všech občanů. Ocenil, jak se Češi postavili k válce na Ukrajině, když od počátku odsoudili Rusko jako agresora a měli vůli pomáhat Ukrajině i například ve sbírkách na vojenský materiál a humanitární i zdravotnickou pomocí.
Aktuální doba přináší podle hlavy státu více nejistot než jistot. Nejistoty lidem berou pocit kontroly, stability, zvyšují napětí a úzkost, na druhou stranu by také měly motivovat. Tlak událostí by podle Pavla měl i v Česku vést k větší spolupráci a shodě. Základ všeho úsilí o zvýšení obranyschopnosti záleží především na tom, zda nastane shoda na definici toho, co jsou reálné hrozby, míní. "Jestli budeme schopni vnímat ohrožení napříč politickým spektrem. Nedělat z toho politiku, protože pak bychom dlouhodobě ohrožovali sami sebe," řekl.
Za důležitou má také vůli hrozbám čelit a to, zda "jsme připraveni něco obětovat" pro obranu svobody, demokracie, hodnot a způsobu života. Může jít o uvědomění toho, že v nastalé situaci je nutné vynaložit větší prostředky na zajištění obrany a vnější i vnitřní bezpečnosti, posilovat odolnost celé společnosti proti krizím či zdokonalovat mechanismy krizového řízení. "A v případě, že dojde k nejhoršímu, tak že budeme i připraveni vzít případně zbraň do ruky a se zbraní v ruce svoji zemi chránit," podotkl.
Pokud možno v souhře všech hlavních politických stran je podle něj nutné čelit názorům, že není nutné se bránit. "Budeme-li živit nálady, že domluvit se, podrobit se, je lepší, než se bránit, zachovat si svoji čest a důstojnost, pak samozřejmě bude velice těžké dát společnost dohromady a vynaložit více prostředků a úsilí pro naši vlastní bezpečnost," dodal Pavel.
