U zvyšování kapacit armády nejdou úvahy směrem k obnovení základní vojenské služby, budou se hledat přístupnější formy pracující s dobrovolností. V debatě na zasedání sněmu Rady vysokých škol to dnes řekl prezident Petr Pavel. Návrat k nějaké formě povinné vojenské služby není správnou cestou ani podle premiéra Petra Fialy (ODS). Náčelník generálního štábu Karel Řehka v neděli v České televizi řekl, že i po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější, a kapacity armády je tak potřeba dál zvyšovat.
Analýzu si podle Řehky zaslouží zamýšlené zvýšení počtu profesionálních vojáků až na 37.500. I vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborům není podle něj reálné ho uskutečnit a bude potřeba zvážit, jaký jiný model armády nastavit.
Pavel jako jednu z inspirací zmínil Skandinávii, kde podle něj fungují hybridní modely. Velkou část armády tam tvoří profesionálové, především na pozicích vyžadujících dlouhodobou specializovanou přípravu. Další část pozic mají otevřenou jako základní službu, která je sice povinná, ale má dostatečný společenský kredit, takže ji naplňují téměř výhradně dobrovolníci, podotkl.
"Chce to ale opravdu pracovat s tím, co je dneska občas odsunuto do pozadí, a to je služba svojí zemi. Dát jí dostatečně společenské ocenění," míní Pavel. Například Norsko má podle něj roční službu s možností prodloužení o dalších šest měsíců a velké procento lidí si ji skutečně prodlouží. "Má to pro ně poměrně velký dopad, protože u jakékoli žádosti o další uplatnění v práci, pokud mají v životopise, že sloužili své zemi, tak jim to výrazně zvyšuje šance na zaměstnání," upozornil prezident.
Zájemci podle něj většinou službu odslouží mezi střední a vysokou školou. Služba v armádě pak pro ně znamená značný počet kreditů potřebných pro přijetí na univerzitu.
Fiala dnes v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že návrat nějaké formy povinné vojenské služby není cestou, kterou by Česko mělo jít. Nic by to podle něj nepřineslo. "Jsem přesvědčen, že máme pokračovat v budování profesionální armády. Máme dělat to, co dělá naše vláda, tedy modernizovat ji a modernizovat ji rychle," uvedl. Rozvinout by se měl koncept aktivních záloh a je nutné snažit se o získávání dalších lidí do armády, doplnil Fiala.
Tlaky ze všech stran podle prezidenta vedou k tomu, že Česko bude o určitých modelech pro navýšení kapacit muset uvažovat. "Je to z pohledu naší bezpečnosti věc, kterou musíme otevřeně a věcně debatovat a hledat takovou cestu, která pro naši zemi bude nejschůdnější," dodal Pavel.
Podle nynějších plánů budování české armády by do roku 2030 měla mít 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníků aktivní zálohy. Nyní je v armádě zhruba 23.600 vojáků a za posledních pět let vojáků přibyla zhruba tisícovka, upozornil Řehka. Na 37.500 předpokládá podle něj zvýšení počtu vojáků z povolání aktualizace cílů výstavby armády, která by měla být schválena letos. V horizontu zhruba dekády by tak v armádě mělo přibýt zhruba 14.000 lidí.
