Polovina dětí spí méně, než by měla, nedostatek dohánějí o víkendech

České děti spí podle studie méně než osm hodin, polovina z nich neplní doporučení pro svůj věk. Nedostatek dohánějí děti o víkendech, kdy spí až o 1,5 hodiny déle. Situace se zhoršuje, před deseti lety neplnila doporučení pro délku spánku zhruba třetina školáků. Na tiskové konferenci o tom dnes informovali zástupci Úřadu vlády ČR, Kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku a Univerzity Palackého v Olomouci.

Děti ve věku šest až 12 let by měly podle doporučení spát devět až 12 hodin denně, teenageři ve věku 13 až 17 let ideálně osm až deset hodin. V Česku je podle Michala Kalmana z Univerzity Palackého zjišťování součástí studie HBSC. Poslední data o návycích českých dětí v ní zjišťovali v roce 2022, další sběr dat je naplánovaný na příští rok.

Poslední průzkum studie, která začala před více než 30 lety, ukázal poprvé v průměru kratší spánek než doporučené osmihodinové minimum, konkrétně děti v průměru spaly sedm hodin a 55 minut. Proti roku 2018 to bylo o 11 minut méně, proti roku 2014 o 20 minut méně.

Více než třetina žáků v pátých třídách ZŠ, polovina v sedmých a 55 procent v devátých třídách trpí takzvaným sociálním jet lagem. Odborníci tak po vzoru takzvané pásmové nemoci vznikající při leteckém překonávání časových pásem označují stav, kdy děti dospávají o víkendu nedostatek spánku ze školního týdne. "Spánek by měl být pravidelný bez ohledu na to, zda jdu příští den do školy, nebo ne," uvedl vedoucí výzkumného týmu Kalman.

Tento nesoulad mezi přirozenou potřebou spánku a společenskými normami danými denním rytmem může podle odborníků způsobovat zdravotní i dušení potíže, pokud se čas spánku liší o více než dvě hodiny. K potížím patří depresivní stavy, pocity podrážděnosti a nervozity nebo nadváha a obezita. Vědci rovněž upozorňují na souvislost mezi sociálním jet lagem a zvýšeným užíváním návykových látek.

V průměru hůře spí také děti, které jsou v riziku nadměrného užívání digitálních technologií, zejména před usnutím. Děti, které spí kratší dobu, podle odborníků rovněž častěji vynechávají snídani nebo více pijí energetické nápoje.

"Nekvalitní či nedostatečně dlouhý spánek je naopak přímo spjat s širokou škálou problémů, například i zvýšeným rizikem duševních obtíží," uvedla v tiskové zprávě vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Mezinárodní data podle odborníků ukazují, že vhodnější pro zdravý spánek dětí je pozdější začátek školního vyučování. V Česku začíná výuka většinou v 8:00, lepší by podle Kalmana bylo zhruba 8:30.

Za deset let se také zdvojnásobil počet teenagerů, kteří chodí spát o půlnoci nebo později. Mezi patnáctiletými je jich více než pětina. "U dětí, které chodí spát velmi pozdě, ukazují naše statistiky trojnásobně až šestinásobně vyšší riziko pravidelného kouření či opakované opilosti," vysvětlil Petr Baďura, datový analytik české části celosvětové studie HBSC.

Výsledky průzkumu mezi českými dětmi ohledně jejich spánku:

zdroj: HBSC - studie z roku 2022