Polské pohraniční síly nadále násilně navrací migranty přes hranice zpět do Běloruska, píší ve své dnešní zprávě mezinárodní humanitární organizace Oxfam a polská nezisková organizace Egala. Migranti, kteří se snaží dostat do Polska, jsou biti, svlékáni a ponecháni bez jídla v lese, přístřeší a lékařské péče, uvedl s odkazem na text server Politico.
Zpráva s titulem "Brutální bariéry" podrobně mapuje to, co nazývá rozšířeným špatným zacházením s migranty na polsko-běloruské hranici. Popisuje, že polské pohraniční síly například na migranty střílí gumovými projektily, podávají jim vodu kontaminovanou pepřovým sprejem nebo na ně nechávají útočit psy.
Pracovníci Egaly například přinesli svědectví 22letého Syřana, kterého pohraničníci svlékli donaha a nechali bez bot stát v mrazu. Jiná skupina našla těhotnou ženu, která krvácela a potřebovala lékařskou péči, ale byla zavlečena zpět za hranice. Zpráva také uvádí, že některé těhotné ženy po odmítnutí pomoci potratily.
"Nucené návraty lidí jsou na polsko-běloruské hranici široce používané a systémové," řekla vedoucí právního oddělení organizace Egala Aleksandra Gulińská. "Neustále se v lesích setkáváme s lidmi, které polské úřady násilím vrátily do Běloruska," dodala.
Navzdory těmto obviněním Evropská komise v prosinci vyčlenila 52 milionů eur (1,3 miliardy korun) na posílení ostrahy a infrastruktury podél polské východní hranice, píše Politico. Při oznámení tohoto rozhodnutí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová poznamenala, že Polsko a další příhraniční státy se nacházejí v první linii "hybridních hrozeb" vycházejících z Běloruska a Ruska.
O fenoménu označovaném anglickým slovem pushback, neboli snaze bezpečnostních složek vracet migranty za hranice okamžitě po jejich překročení, se v posledních letech mluvilo v souvislosti s několika evropskými zeměmi. Varšava obviňuje Bělorusko a Rusko, že lidi z krizových oblastí zneužívají jako zbraň v hybridní válce proti EU, když Běloruskem kontrolované cestovní kanceláře migrantům nabízejí víza a dopravu a po příjezdu na hranice je běloruské bezpečnostní síly doprovází směrem k polskému území a zároveň blokují jejich ústup.
Když polský premiér Donald Tusk v roce 2023 nahradil pravicově populistickou vládu, lidskoprávní organizace doufaly, že jeho postoj proevropský postoj zmírní přístup jeho země na hranicích, připomíná Politico. Místo toho Tuskova vláda zpřísnila migrační politiku, znovu zavedla zakázané zóny a schválila zákon umožňující dočasné pozastavení práva žádat o azyl. Migrace zůstává klíčovým tématem i před květnovými prezidentskými volbami v Polsku, dodává server.
Brusel se sice zatím vyhnul konfrontaci s Tuskovou vládou, ale hrozí právními kroky kvůli tomu, že Polsko odmítá přijímat žadatele o azyl podle migračního paktu EU. Komise minulý týden varovala Varšavu, že by jí za odmítnutí vyhovět mohly hrozit sankce. Varšava doposud odmítala ustoupit, připomíná Politico.
