Od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 podpořily humanitární organizace minimálně 3,6 milionu Ukrajinců a Ukrajinek pomocí v celkové hodnotě přes 6,9 miliardy korun. Nevládní organizace to uvedly na dnešní tiskové konferenci v Praze. Jde o částku vybranou od českých dárců i mezinárodních institucí.
Humanitární organizace se na Ukrajině podílí na obnově vodovodních a topných sítí, opravách desítek tisíc domů či stavbě školních krytů. Poblíž frontových linií provozují mobilní kliniky a distribuují vodu, palivo i peníze, pomáhají běžencům v tranzitních centrech a podporují tisíce ukrajinských dětí, aby mohly pokračovat ve výuce v českých školách.
Za loňský rok se peníze využily na opravu 12.391 domů poškozených ostřelováním, rekonstrukci vodovodních sítí pro více než 868.000 lidí a od začátku války dodaly organizace do frontových oblastí 51 sanitních vozů. Kvůli tuhé zimě distribuovaly kamna na tuhá paliva, matrace a termoizolační přikrývky. V Záporožské a Doněcké oblasti pak opravily topné systémy.
České humanitární organizace v napadené zemi také opravují školy a staví protiletecké kryty, které jsou pro školy nezbytnou podmínkou pro prezenční výuku. Pro ukrajinské děti v Česku, kterých je podle dat organizací založených na údajích ministerstva školství přes 50.000, pořádají kurzy češtiny, půjčují jim učební pomůcky, techniku a podporují školní psychology a asistenty pedagoga.
Například organizace Lékaři bez hranic na Ukrajině působí od roku 1999, nyní je aktivní na 13 místech, řekl mluvčí Tomáš Bendl. Stará se o převoz pacientů z východní oblasti na Západ, loni měla se svými sanitkami přes 1400 převozů. Řada zástupců organizací vyzdvihla důležitost psychologické péče. Bendl také upozornil na to, že nemocnice a zdravotníci jsou často terčem útoků.
Radomír Špinka z organizace ADRA uvedl, že se zprvu věnovali humanitární pomoci a evakuacím, v posledním roce zejména zajišťují pitnou a užitkovou vodu. Zmínil také dopravu pro lidi v odlehlých městech a vesnicích, kteří nemají možnost se sami dostat k lékaři či k vyřízení dokumentů.
Organizace Post Bellum se zprvu zaměřila na dodávky vojenské techniky, například téměř 14.000 neprůstřelných vest nebo 5000 helem. Následně začala dodávat generátory či lékařské prostředky, na Ukrajinu dovezla zhruba 20.000 osobních záchranných balíčků.
Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty se podle Andrey Krchové zaměřuje zejména na podporu uprchlíků v Česku, 22 členských organizací se postaralo o více než dva miliony úkonů podpory. Člověk v tísni se zaměřuje na zranitelné skupiny, psychosociální podporu zejména pro mladé lidi, kteří v Česku pobývají bez rodičů. Spolupracuje ale také s místními organizacemi a ukrajinskou občanskou společnosti či s institucemi, které dokumentují válečné zločiny a zločiny proti lidskosti.
Organizace uvedly, že se začátkem války vznikly v ČR stovky malých organizací, které do frontových oblastí dovážely humanitární či zdravotnický materiál. Část z nich ve své misi vytrvala. Na podporu ukrajinských uprchlíků v ČR pak vznikly další stovky iniciativ, které se zaměřují zejména na seniory, nemocné, samoživitele, děti nebo mládež. Česká pomoc zahrnuje aktivity od boje proti obcházení sankcí přes potravinovou pomoc po psychologické poradenství pro stovky rodin.
"Díky dárcovským platformám se podařilo vybrat přes 250 milionů korun na protetickou pomoc válečným veteránům a zdravotnické vybavení. Významná je také zdravotnická pomoc včetně zajištění léčby HIV pacientů a psychoterapeutické podpory, stejně jako financování volnočasových aktivit pro tisíce ukrajinských dětí," uvedly organizace.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022. V první polovině letošní února mělo v Česku dočasnou ochranu podle ministerstva více než 396.700 uprchlíků. Z nich bylo 96.700 dětí a 17.600 lidí nad 65 let. V aktivním věku bylo 171.000 žen a 111.400 mužů.
