I přes pokračující ruskou agresi na Ukrajině, kvůli které EU výrazně omezila obchodní vztahy s Ruskem, do Česka i dalších evropských zemí stále proudí ruský zemní plyn. Jeho prodej pomáhá Rusku financovat armádu válčící na Ukrajině, moskevský režim také čas od času hrozí útokem řadě demokratických zemí včetně Česka.
Dohoda o výstavbě plynovodu Bratrství byla podepsána před 60 lety, 3. prosince 1964.
Plynovod byl slavnostně uveden do provozu v poslední červnový den roku 1967. Potrubí o průměru 70 centimetrů vede ze Lvovské oblasti na Ukrajině přes Slovensko na jižní Moravu. Kromě Československa jím ruský plyn zamířil také do Rakouska a do východního i západního Německa. V letech 1976 až 1988 byla vybudována ještě takzvaná jižní větev tranzitního plynovodu, spojující jih Moravy s Rozvadovem na Tachovsku.
Pro Československo, jež disponovalo minimem vlastních zdrojů zemního plynu, měla surovina dodávaná ze Sovětského svazu velký význam. Snížila totiž závislost průmyslu a domácností na využívání pevných paliv a postupem času zcela vytlačila z československé, respektive české plynárenské soustavy jedovatý svítiplyn z hnědého uhlí. Přinesla však dlouhá léta trvající závislost na Rusku.
Dodávky plynu z Ruska do ČR začaly podle statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ) výrazně klesat teprve po zahájení ruské invaze na Ukrajině, po většinu roku 2023 byly téměř na nule. Od loňského podzimu však podle dat začal podíl ruského plynu opět postupně stoupat.
