Výchovné v podobě 500korunového navýšení důchodu pro ženy za každé vychované dítě se v praxi ukazuje jako problematické. Spory vyvolává nejasná formulace zákona, která určuje, kdo o dítě nejvíce pečoval, což je klíčové pro přiznání tohoto příspěvku. Tato situace je obzvláště komplikovaná u ovdovělých rodičů a rodičů, jejichž děti vyrůstaly ve střídavé péči. Úřady již nyní evidují desítky soudních sporů a s přibývajícím počtem rodičů v důchodovém věku, kteří měli střídavou péči, se očekává, že jejich počet výrazně vzroste.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v roli poslance prosadil v roce 2020 bohulibý záměr – zvýšení důchodu, především ženám, za každé dítě. „Právě časově náročná péče o děti a výchova dětí je hlavní příčinou nižších důchodů matek a případně také otců v náhradní roli, a to hlavně kvůli s tím souvisejícím zkráceným úvazkům a případně i kvůli kratší době pojištění,“ stojí v Jurečkově pozměňovacím návrhu zákona o státním rozpočtu, kterým potřeboval získat peníze, aby se výchovné vůbec dalo zavést. Do zákona o důchodovém pojištění následně přibyla neurčitá formulace. „Vychovávalo-li dítě více osob, přihlíží se k výchově dítěte jen u té osoby, která o dítě osobně pečovala v největším rozsahu,“ píše se v zákonu o důchodovém pojištění, přičemž výchovné může náležet i otcům, vždy ale jen jedné osobě.
Legislativní katastrofa
Právě neurčitý popis přiznání výchovného v zákoně zůstal i po poslední reformě penzí. „Formulace o osobě, která o dítě osobně pečovala v největším rozsahu, je velmi nejasná a zejména u střídavé nerovnoměrné péče komplikovaná,“ řekl elitní advokát a pedagog rodinného práva na katedře Policejní akademie ČR Miroslav Duda. Z pohledu práva totiž není až tak rozhodující, zda bylo dítě ve střídavé péči u obou rodičů rovnoměrně, například týden – týden nebo tři dny v týdnu u jednoho rodiče a čtyři dny u druhého, a to ještě více komplikuje posuzování výchovného. „Myslím, že kdyby byla vedena debata se soudci a Unií rodinných advokátů a dalšími odborníky, tak bude navržená právní úprava vypadat jinak. Obávám se, že jde o další administrativní zatížení všech složek státního aparátu,“ dodal Duda.
Samo Jurečkovo ministerstvo se přitom s příkladem nerovnoměrné střídavé péče o dítě nedokázalo vůbec vypořádat. „Jde o čistě hypotetickou situaci, ve které by záleželo na individuálním vyhodnocení,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta.
U rovnoměrné střídavé péče pak podle Augusty nelze určit větší, nebo menší rozsah výchovy. „Střídává péče však nikdy není stanovována hned od narození dítěte. Rozhodující pro posouzení celkového rozsahu výchovy tedy v takovém případě bude, kdo zajišťoval výchovu ve větším rozsahu před započetím střídavé péče,“ dodal s tím, že rozhodne správa sociálního zabezpečení na základě individuálního posouzení.
„Už sama formulace, že rozhodne orgán sociálního zabezpečení na základě individuálního posouzení bude z hlediska správního práva velmi komplikovaná. Také lze věkem dítěte výchovu změnit, dítě se rozhodne po pěti letech s matkou být u otce a podobně. Střídavou péči lze rozhodnout i předběžným opatřením a poté ji dle vyhodnocení, jak prospívá dítěti, modifikovat, takže tato formulace je zcela mimo realitu,“ podotkl Duda.
A situace u soudu je ještě složitější.
Plný text článku dostupný pro předplatitele elektronické verze časopisu TÝDEN na digiport.cz
