Ruský prezident Vladimir Putin dnes poprvé veřejně okomentoval americký návrh na třicetidenní příměří v bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Moskva podle něj s návrhy souhlasí, existuje ale řada otázek, například jak dohlížet na dodržování klidu zbraní.
Americký prezident Donald Trump označil vyjádření šéfa Kremlu za slibné, ale neúplné. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo šéfovi Bílého domu. Kyjev s návrhem už souhlasil.
"Souhlasíme s návrhy na zastavení bojů, ale vycházíme z předpokladu, že příměří by mělo vést k trvalému míru a odstranit základní příčiny krize," řekl Putin podle státní agentury TASS na tiskové konferenci s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Moskvě.
Zavoláme si s Donaldem…
Šéf Kremlu také uvedl, že je třeba diskutovat o některých záležitostech a že si možná zatelefonuje s Trumpem. V Moskvě je nyní delegace amerických vyjednavačů vedená zvláštním Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem.
"Jak se budou řešit otázky na celé linii kontaktu?" řekl Putin a vznesl mimo jiné dotaz, "kdo určí, kde a kdo porušil případnou dohodu o příměří". Moskva podle jeho slov podporuje myšlenku na ukončení konfliktu.
Šéf Kremlu s odkazem na vývoj bojů uvedl, že třicetidenní příměří by vzhledem k vývoji bojů bylo výhodné pro Ukrajinu a vyjádřil se k situaci v ruské Kurské oblasti. "Situace je zcela pod naší kontrolou a skupina, která napadla naše území, je izolovaná," uvedl Putin. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov o něco dříve řekl, že ruská operace, která má za cíl vytlačit Ukrajince z regionu, vstoupila do závěrečné fáze.
Ukrajinci místy ustupují
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu 24. února 2022. Ukrajinci nápor nepřátelských vojsk zčásti odrazili a některá území dobyli zpět. Moskva ovšem okupuje rozsáhlou část ukrajinského území a v poslední době invazní síly na východě země setrvale postupují. Loni v létě naopak ukrajinští vojáci pronikli do ruské Kurské oblasti, postup ruské armády proti nim tam v posledních dnech zrychlil. Ruské ministerstvo obrany dnes mimo jiné oznámilo, že ruská armáda osvobodila okresní město Sudža.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj připustil, že ukrajinská vojska místy ustupují, ale na předměstí Sudže podle něj ještě ve středu pokračovaly boje. Vojenská správa ukrajinské Sumské oblasti, která sousedí s tímto regionem, nařídila povinnou evakuaci obyvatel z osmi obcí u hranic s Ruskem. Jako důvod uvedla zhoršení bezpečnostní situace.
Nikdo se v Putinovi nevyzná. Odmítl příměří nebo ne?
Putin rovněž poděkoval svému americkému protějšku Trumpovi za jeho úsilí ukončit válku. Šéf Bílého domu pak podle agentury AFP řekl, že pokud Moskva odmítne návrh na příměří, bude to pro svět zklamáním. Kyjev souhlasil s americkým návrhem na dočasný klid zbraní po úterních jednáních s americkou stranou v saúdskoarabské Džiddě.
Média se následně neshodla v tom, jak se dnes Putin postavil k návrhu na klid zbraní. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) příměří zatím odmítl, deník Ukrajinska pravda či britská stanice BBC upozorňují, že položil spoustu otázek. Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) napsal, že klid zbraní Putin spojil s rozsáhlými podmínkami. Podle Zelenského Rusko požaduje v rámci příměří podmínky, jejichž cílem je klid zbraní odložit nebo mu zabránit. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak uvedl, že Kyjev nepřistoupí na zamrzlý konflikt.
Zahraničněpolitický poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov podle agentury Reuters prohlásil, že třicetidenní příměří by Moskvě nic nepřineslo. "Jen to Ukrajincům umožňuje přeskupit se, nabrat sílu a pokračovat (v boji)," řekl Ušakov. Rusko by mělo zaujmout tvrdý vyjednávací postoj, pokud jde o příměří na Ukrajině, a trvat na maximalistických požadavcích, navrhuje podle listu The Washington Post dokument připravený pro Kreml ruským think tankem blízkým tajné službě FSB.
Moskva má požadavky, není jasné jaké
Reuters také píše, že Moskva předložila Washingtonu seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války a obnovení vztahů mezi Ruskem a USA. Zatím však podle ní není jasné, co přesně požaduje. Tatáž agentura uvedla, že ruské vedení se obrátilo na důležité firmy, aby mu před jednáním s americkou stranou o možném příměří sdělily, které západní sankce jsou pro ně nejcitelnější. Největší problémy ruským společnostem podle zástupců tamní obchodní sféry způsobuje znemožnění přístupu do systému mezinárodních plateb.
Agentura AP s odkazem na své zdroje napsala, že ukrajinské armádě došly balistické střely ATACMS, které jí v minulosti dodaly Spojené státy. Podle nejmenovaného amerického činitele Washington poskytl Kyjevu méně než 40 těchto střel a že ukrajinské armádě došly koncem ledna.
Finsko oznámilo podpis dvoustranné dohody o obranné spolupráci s Ukrajinou a také nový balík vojenské pomoci pro Ukrajince v hodnotě kolem 200 milionů eur (zhruba pět miliard Kč). Soubor má zahrnovat například dělostřeleckou munici. Švédsko poskytne Ukrajině přes 1,4 miliardy švédských korun (3,2 miliardy korun) na pomoc s rekonstrukcí a rozvojem a také na pokrytí naléhavých humanitárních potřeb, oznámil dnes Stockholm.
Státy EU se mezitím stále neshodly na prodloužení sankcí vůči ruským a běloruským občanům a firmám. Maďarsko, ale i Slovensko chtějí podle informací ČTK ze seznamu vyškrtnout několik jmen. Bez dohody sankce vyprší 15. března, jinak se prodlužují každých šest měsíců.
