Rakousko na čtvrtečním setkání unijních ministrů vnitra už nebude blokovat plné členství Bulharska a Rumunska v schengenském prostoru volného pohybu osob. Informovala o tom dnes agentura APA. Rakouské veto dosud plné rozšíření zóny bez vnitřních hraničních kontrol znemožňovalo.
Obě balkánské země sice do schengenského prostoru vstoupily na konci března, ale kontroly tím skončily jen na vnitřních vzdušných a námořních hranicích s ostatními členskými zeměmi. Pozemní kontroly dosud zůstávají.
"Nebudeme se stavět proti," odpovědělo rakouské ministerstvo vnitra na dotaz tiskové agentury. Rakouský ministr vnitra Gerhard Karner dnes večer potvrdil, že se Rumunsku a Bulharsku nyní otevře i "pozemní Schengen".
Rozhodnutí Vídně znamená, že Karner ve čtvrtek na zasedání unijních ministrů vnitra v Bruselu bude hlasovat pro plné členství Bulharska a Rumunska v schengenské zóně. Členské státy EU tak formálně potvrdí plné přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od 1. ledna příštího roku.
Nynější maďarské předsednictví v Radě EU už na konci listopadu informovalo, že zástupci členských států EU se shodli na plném přijetí Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru od začátku roku 2025. Rakousko ale změnu svého postoje potvrdilo až dnes.
Přijetí nových zemí do schengenského prostoru vyžaduje jednomyslný souhlas členských států Evropské unie. Bulharsko a Rumunsko splnily kritéria pro vstup do prostoru volného pohybu již v roce 2011, některé státy ale z různých důvodů přístup těchto dvou zemí blokovaly - v roce 2011 Nizozemsko s Finskem. Později se proti přijetí obou balkánských zemí stavělo Německo, ale především Rakousko, které zablokovalo plný vstup Bulharska a Rumunska na konci roku 2022. Později Vídeň souhlasila aspoň s omezeným členstvím obou zemí. Dlouhodobě se přitom obávala přílivu žadatelů o azyl.
