Obvykle horečnatý ukrajinský politický život se po ruské invazi v roce 2022 a vyhlášení válečného stavu utišil. Nyní se však objevuje čím dál více známek oživení politických aktivit. Děje se tak v době, kdy se Spojené státy zaměřily na rychlé ukončení rusko-ukrajinské války. V uplynulém týdnu jeden z ukrajinských politických táborů obvinil tým prezidenta Volodymyra Zelenského, že se stará více o volby než o válku, kyjevský starosta prohlásil, že prezidentem jmenovaný člověk sabotuje jeho práci, a opoziční představitelé cestovali do zahraničí, napsala dnes agentura Reuters.
"Souvisí to s (americkým prezidentem Donaldem) Trumpem. S očekáváním, že budou vyjednávání... Aktivita se zvýšila, na domácí scéně je zjevně větší politická nervozita,“ řekl politický analytik sídlící v Kyjevě Volodymyr Fesenko. Pocit rýsujícího se návratu k politice by mohlo podnítit to, o čem informoval Reuters v sobotu: a sice, že tým amerického prezidenta Trumpa chce, aby Kyjev uspořádal prezidentské volby do konce roku. Zejména, pokud se dokáže dohodnout na příměří s Moskvou.
Bývalý prezident a přední představitel současné opozice Petro Porošenko byl v posledních týdnech zachycen, jak si potřásá rukou s řadou zahraničních představitelů. On sám popírá, že by to mělo cokoliv společného s volbami, které by podle něj zapůsobily ve prospěch ruského prezidenta Vladimira Putina a destabilizovaly by Ukrajinu v nebezpečném okamžiku. "Naším úkolem je vyhrát válku," řekl Porošenko agentuře Reuters. Přesto jeho strana Evropská solidarita obvinila Zelenského, že se mu snaží zabránit ve vstupu do parlamentu a soustředí se na "nadcházející volby, namísto řešení války".
Vidět je v poslední době také bývalá premiérka Julija Tymošenková, která se v zahraničí setkala s představiteli Evropské unie a protestovala proti nedávnému zadržení generála kvůli zpackané obranné operaci z loňského května.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko, jenž je potenciálním prezidentským kandidátem, minulý týden obvinil okolí Zelenského z politických intrik a prohlásil, že prezidentem jmenovaný šéf vojenské správy města záměrně hatí práci jeho civilní administrativy. Zelenského tým žádost o vyjádření delegoval na správu města, která Kličkova obvinění odmítla jako nepodložená.
Podle Fesenka některá politická uskupení shromažďují aktivisty a pracují na týmech pro volební kampaň. Dodal, že v Zelenského táboře takovou aktivitu neviděl. Politici podle něj pravděpodobně předčasně vystartovali, když zahlédli rýsující se volby. "Podle mého názoru je to ulitý start," uvedl politický analytik.
Američtí představitelé tvrdí, že nebyla přijata žádná politická rozhodnutí a jejich strategie ohledně Ukrajiny se vyvíjí. Ukrajinští politici - jak z vládnoucího bloku, tak z opozice - říkají, že volby před koncem války by mohly podkopat národní jednotu.
Existují také logistické obtíže. Vzhledem k vysídlení voličů a rozsáhlé destrukci bude trvat nejméně čtyři až šest měsíců, aby mohla před volbami začít kampaň, řekl Reuters zástupce šéfa ukrajinské ústřední volební komise Serhij Dubovik. Miliony Ukrajinců stále žijí v zahraničí, další miliony válka vysídlila vnitřně, tedy v rámci Ukrajiny, pětina země je okupována a frontové oblasti jsou zdevastovány.
Zelenskyj řekl, že volby se budou konat ihned po skončení válečného stavu, který byl vyhlášen s cílem poskytnout státu mimořádné pravomoci v boji proti Rusku. Zákon přitom během válečného stavu výslovně zakazuje pořádání voleb. Pětiletý mandát Zelenského měl skončit loni v květnu. Prezident zatím neřekl, zda bude znovu kandidovat. Podle svých slov se na to nesoustředí. Důvěra veřejnosti v Zelenského je podle průzkumů nad 50 procenty. Od začátku ruské invaze 24. února 2022 - kdy vyletěla na více než 90 procent - tedy poklesla.
Ruský prezident Vladimir Putin, který je u moci 25 let, tvrdí, že Zelenskyj není legitimním vůdcem, jenž by mohl vyjednávat, protože v zemi nebyly volby. Nejmenovaný ukrajinský vládní činitel Reuters řekl, že se Putin snaží vytvořit falešnou záminku, aby se vyhnul rozhovorům. Ukrajina chce uspořádat volby, ale během války je to nemožné, řekl. Na Ukrajině dokonce i ti, kteří nesouhlasí se Zelenského výsledky, ho většinou považují za legitimního vůdce, řekl Anton Hrušeckyj, ředitel Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS).
Problém, o kterém se ví, ale nemluví, je podle některých pozorovatelů Valerij Zalužnyj, jenž vedl ukrajinské ozbrojené síly po ruské invazi dva roky, než byl nahrazen a jmenován velvyslancem v Londýně. Někteří zákonodárci se ptají, zda by mohla Zalužného přibrat nějaká zavedená politická síla a mohl by kandidovat na prezidenta. Ukrajinská ambasáda v Londýně na písemnou žádost o vyjádření nereagovala. Zalužnyj veřejně nevyjádřil žádné politické ambice, ale průzkumy naznačují, že je populární. Jeho fotografie mezitím zaplavila knihkupectví v Kyjevě, kde se prodaly tisíce výtisků jeho nové knihy "Moje válka".
Podle Hrušeckého je vyhodnocování politických preferencí veřejnosti v době války obtížné, obzvláště, když se neví, kdo by ve volbách kandidoval. Průzkumy ukazují, že veřejnost je široce proti pořádání voleb do té doby, než skončí válka, dodal Hrušeckyj. "Pro většinu je prioritou dosáhnout úspěchu ve válce a poté uspořádat volby," řekl.
