Češi objevují moderní způsob automobilové dopravy. Jen za loňský rok se na tuzemských silnicích zdvojnásobil počet vozidel poháněných na stlačený zemní plyn. Ekologických vozů, které jsou šetrné k životnímu prostředí a jejich provoz je výrazně lacinější, se zde prohání již tisícovka.
Na první pohled vypadají ta čísla ohromně: počet vozidel, která jezdí na stlačený zemní plyn (CNG), vzrostl meziročně o 90 procent. Jenže i samotní propagátoři úsporných, k přírodě šetrných automobilů brzdí optimismus.
"V absolutních hodnotách ta čísla nejsou nijak závratná. Oproti Evropě máme ještě co dohánět," říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. A statistiky mu dávají za pravdu. Zatímco loni brázdilo zdejší silnice zhruba šest stovek ekologických vozů, letos jich je přes tisíc.
S téměř dvojnásobným nárůstem by sice Česko s přehledem ovládlo kategorii Skokan roku, v celkových měřítcích však zaostáváme. Například v sousedním Německu totiž jezdí na zemní plyn padesát tisíc aut.
Do tří let to propukne
Přesto odborníci očekávají, že vzrůstající trend bude pokračovat. "Dá se říci, že stojíme na počátku ekologického boomu," myslí si Martin Hejral, manažer společnosti General Motors, pod níž spadá dosavadní lídr na trhu s ekologicky čistými vozy, značka Opel.
Do tří let bude podle něj běžné, že automobil na CNG bude v každé druhé rodině. Dnes se k takové koupi rozhodují řidiči spíše z ekonomických než ekologických pohnutek. Na rozdíl od benzinu je totiž zemní plyn od začátku roku osvobozen od spotřební daně.
Pro podnikatele se navíc počítá i s tím, že nebude zatížen ani silniční daní. Výdaje na provoz takového vozidla tak budou sotva poloviční než u běžného automobilu. A to i když si necháte automobil dodatečně "přestavět".
Náklady na přestavbu, které v průměru obnášejí 60 tisíc korun, se mají do čtyř let vrátit. Za metr krychlový (což zhruba odpovídá litru benzinu) stlačeného plynu totiž řidiči zaplatí jen okolo šestnácti korun. Cena benzinu je v současné době až dvojnásobná.
Nevýhodou naopak zůstává nedostatek plnicích stanic. Ta je zatím vždy aspoň jedna v kraji, což je podle řidičů zoufale málo.
"I když vozidla mají i menší nádrž, která umožňuje jet na benzin, je nízký počet plnicích stanic hlavním důvodem, proč se šoféři zatím zdráhají přestoupit na alternativní pohon. Koho by také bavilo moci natankovat jen na jednom místě v kraji," potvrzuje Pavel Novák z Českého plynárenského svazu.
Vozy na plyn tak zatím využívají především podnikatelé. Obměnu vozového parku si dala za úkol rovněž státní správa. Zavázala se, že do konce roku 2014 bude minimálně každý její čtvrtý vůz "ekologicky čistý".
Taxi se neosvědčilo
Soukromé firmy v Česku zatím s myšlenkou na provozování ekologicky nezávadných vozidel ztroskotávají. Dokazuje to příklad první ekologické taxislužby.
Společnost Cheap Taxi vznikla loni v říjnu v Praze. Díky automobilům jezdícím na zemní plyn si mohla dovolit nastavení nástupní sazby na 19 korun za kilometr (proti běžné sazbě okolo 30 korun). Ani to však klientelu nepřilákalo.
"Neumím si to vysvětlit. Větší zájem neprojevily ani firmy, ani jednotlivci. Společnost provozuji jako vedlejší produkt, sama by se neuživila," kroutí hlavou jednatel firmy Petr Vyčítal.
Foto: cng.cz, 1.taxieco.cz, Karel Šanda
