Jak nenaletět v autobazaru

Lidé, kteří se chystají zakoupit vůz z druhé ruky, by měli mít na paměti deset pravidel formulovaných Sdružením obrany spotřebitelů (SOS). Sdružení zjistilo, že některé autobazary mají ve svých smlouvách protiprávní ujednání.

„Od roku 2003 evidujeme už stovky stížností na postup autobazarů,“ vysvětluje mluvčí SOS Ivana Picková, proč se sdružení rozhodlo zaměřit právě na tuto problematiku. Právníci vybrali náhodně na internetu dvanáct bazarů a zkoumali smlouvy, které nabízejí svým klientům. Opakovaly se v nich čtyři jevy, které mohou spotřebiteli způsobit potíže.

1. Pět z dvanácti smluv bylo uzavíráno podle obchodního, a nikoli občanského zákoníku, což kupujícímu poskytuje menší ochranu.

2. V devíti případech byl autobazar jen zprostředkovatelem obchodu mezi původním majitelem a kupujícím. V případě problému může být komplikované dohledat původního majitele.

3. V několika případech smlouvy obsahovaly ustanovení, která omezila právo kupujícího na reklamaci vad vozu nebo mu uložila další podmínky (například nutnost zaplatit nájem za provoz vozidla do doby reklamace apod.). Tato ustanovení jsou v rozporu se zákonem, ale spotřebitel se musí dovolat jejich neplatnosti.

4. Jeden z autobazarů zřejmě klamal spotřebitele, protože uváděl, že slevy z promoakcí se poskytují jen na žádost zákazníka a do vyčerpání zásob.

Spotřebitel má právo od smlouvy odstoupit v případech, kdy zjistí, že mu bazar například místo nehavarovaného vozu se 70 tisíci najetými kilometry prodal bouraný vůz, který už ujel 170 tisíc kilometrů. Může také reklamovat vady, které vzniknou do dvou let (lhůtu je možné smluvně zkrátit až na rok) od koupě. V praxi je však mnohdy těžké se těchto práv dovolat.

„Pokud spotřebitel ve smlouvě objeví některé z rizikových ujednání, měl by si dobře rozmyslet, zda v takovém autobazaru vůz koupí. Může to být totiž příznak toho, že bude velmi těžké s autobazarem řešit případné problémy či reklamace,“ upozorňuje Picková.

Ilustrační foto: ČTK