Cestu na dovolenou by českým motoristům mohla „zpestřit“ scéna jako z katastrofického seriálu. Místo činu: Tunel. Třetina z evropských tunelů totiž v testu německého autoklubu ADAC propadla.
Německý autoklub ADAC varuje. V pořadí již desátý test evropských tunelů, přinesl nejhorší výsledky za posledních pět let. Skoro každý třetí hodnocený tunel propadl. Dva tunely byly vyhodnoceny jako znepokojivé, sedm dalších dokonce komisaři označili za závadné. Naopak deset dostalo známku „velmi dobrý“, pět „dobrý“ a sedm „uspokojivý“.
Testování evropských tunelů německým autoklubem probíhá již od tragického roku 1999, kdy v tunelech Montblanc a Tauerntunnel zemřelo jedenapadesát lidí. Od té doby jich prošly zkouškou necelé dvě stovky.
Dnes již nejde pouze o projekt největšího evropského autoklubu ADAC. Ten je sice hlavním organizátorem, ale poslední tři roky se tunely testují podle metodiky EuroTAP (European Tunnel Assessment Programme). Jde o program podporovaný Evropskou komisí a v tomto roce i automobilovou federací FIA. Na testování spolupracuje dvanáct autoklubů z jedenácti evropských zemí. Jde tedy o velkou akci, jejímž hlavním smyslem je donutit provozovatele nebezpečných tunelů k modernizaci.
Letos bylo zkoušce podrobeno jedenatřicet tunelů v deseti evropských zemích. Po pěti v Itálii, Španělsku a Švýcarsku, po čtyřech v Německu a Rakousku, tři norské, po jednom v Andoře, Belgii, Chorvatsku a Nizozemsku. Hodnotilo se v osmi kategoriích: samotný systém tunelu, osvětlení a zajištění elektrické energie, dohled nad dopravou v něm, komunikace, únikové cesty, protipožární ochrana, větrání a způsob řešení krizových situací.
Jako nejhorší ze všech dopadl pětadvacet let starý a 2,4 kilometru dlouhý italský tunel Cernobbio poblíž jezera Como, který byl zprovozněn v roce 1982. Pokud by tam došlo k havárii, projíždějící by měli jen malé šance na přežití. Tento tunel nemá téměř žádné nouzové vybavení, které by opravdu fungovalo. Dopravu v něm neřídí centrála, chybí tísňové hlásiče, automatický požární i větrací systém, únikových cest je málo.
Stáří tunelů však nemůže být omluvou jejich špatného stavu. Rakouský tunel Kalcherkogel (stejně starý jako Cernobbio) dopadl více než dobře podobně jako švýcarský San Bernardino, otevřený již v roce 1967. Vítězným tunelem se tentokrát stal Pont Pla v Andoře, který získal maximální známky ve všech hodnocených kategoriích. Naopak nejvíce „černých děr“ je v Norsku a Itálii.
V českých tunelech by nebezpečí hrozit nemělo. Nejstarším velkým domácím tunelem je ten Strahovský, zprovozněný v roce 1997. Dlouhé české tunely jsou již postaveny podle přísných evropských norem a jeden z nich byl testován i autoklubem ADAC podle metodiky EuroTAP. Uspěl. Pražská Mrázovka vloni získala hodnocení „velmi dobrý“.
Selhat by neměl ani nejstarší a velmi frekventovaný Letenský tunel v Praze. Ten byl sice otevřen již v roce 1953, nicméně v letech 2002 až 2003 prošel rozsáhlou modernizací. Provoz v něm hlídá kamerový systém, má odvzdušnění, únikové zóny i tísňové hlásiče. Kdyby v našich velkých tunelech přece jen došlo k velké automobilové nehodě, kterou zatím nepamatují, je kam postavit auto a kudy utéci. Pomoc se přivolává tísňovými hlásiči, ne mobilními telefony. Dostat se k hlásce je vždy rychlejší než vysvětlit, kde se neštěstí stalo. Tak zní doporučení, jak si zachránit kůži.
Foto: ADAC
