Mercedes-Benz G: auto, které zastavilo čas
24.04.2009 08:00 Původní zpráva
Terénní mercedes si před třiceti lety mohli odvézt domů první majitelé. Auto, které jak se posléze ukázalo, má moc spojit papeže s vojáky, rapery s dřevorubci. „Géčka" vzniklo od roku 1979 přes dvě stě tisíc exemplářů, a i když mu už několikrát prorokovali konec, stále tu je a bude nejméně do roku 2015.
Co udělal Írán pro rozvoj automobilismu? Nic moc nebýt posledního šáha na perském Pavím trůnu. Muhammad Rezá Pahlaví během první poloviny sedmdesátých let sledoval coby jeden z vážených akcionářů automobilky Daimler-Benz vývoj nového auta do terénu. A jelikož mu připadalo jako ideální stroj pro jeho vlastní armádu, objednal si jich rovnou dvacet tisíc. A „géčko" bylo na světě.
Právě objednávka dala novému modelu nazvanému prostě Geländewagen (auto do terénu) ten hlavní impuls. Vojákům přitom původně sloužit neměl. Daimler se od roku 1972 snažil ve spolupráci s rakouskou firmou Steyr-Daimler-Puch vyvinout vůz, který by sloužil obyčejným lidem stejně schopně na bahnitých polních cestách jako na silnici. V dubnu o rok později vznikl první dřevěný model ve skutečné velikosti, jenže opatrnost dočasně zvítězila. Až se v roce 1975 ozval šáh a o další čtyři roky později se mohla výroba v rakouském Štýrském Hradci rozběhnout.
Pro papeže i do Dakaru
Nebývá zvykem, aby model vydržel na trhu tři desítky let. Zvláště když se jeho vzhled za tu dobu v podstatě nezměnil. Původní Mercedes G nesl kódové označení 460 a základ tvořil žebřinový rám s pohonem zadních kol. Karoserie s krátkými převisy ho pasovala na velmi schopného bojovníka se zákeřnostmi terénu stejně jako připojitelný pohon předních kol spolu s uzávěrkami předního a zadního diferenciálu. Čtyři motory v nabídce (dva benzinové a dva naftové) dosahovaly výkonu od 72 do 150 koní a k mání byla čtveřice karoserií buď s krátkým rozvorem 2,4 metru, anebo o pětačtyřicet centimetrů delším.
Potenciál prokousávat se cestami necestami předurčoval mercedes k vojenskému využití, jehož si všiml nejen perský šáh. Již v roce 1978 proběhly v jižním Alžírsku testy prvního prototypu Peugeotu P4, což bylo „géčko" pro francouzskou armádu. Peugeot do auta dodal vlastní převodovku, naftový motor a elektroinstalaci. Dokonce vznikla i verze pro obyčejné silnice, jenže ta na rozdíl od mercedesu díru do světa neudělala.
„Tehdy neexistovalo auto, které by spojovalo charakter terénního vozu s bezpečností a pohodlím typickým pro běžná osobní auta," tvrdí Andreas Langenbeck z vedení koncernu Daimler. Široký záběr byl tomuto mercedesu vlastní. Nejenže si jej pořídily do výbavy přes dvě desítky armád od Argentiny po Švýcarsko, ze speciálně upraveného 230G s nástavbou z osmimilimetrového plexiskla kynul papež Jan Pavel II. v roce 1980 davům věřících při své návštěvě Německé spolkové republiky. A v roce 1983 s trochu jinak upraveným 280 GE triumfovali Jacky Ickx a Claude Brasseur v rally Paříž-Dakar.
Ve Stuttgartu totiž od počátku mysleli nejen na terénní schopnosti, ale také na komfort. Dva roky po uvedení na trh se mercedes dočkal automatické převodovky spolu s klimatizací a během následujících let se prokousával žebříčkem luxusu stále výš. Dnes jeho ceny začínají na dvou milionech korun a vrcholí na 3,5 milionu nadopovanou verzí 55 AMG s výkonem 507 koní.
ČTĚTE TAKÉ: Mercedes má svoje první hybridní SUV
Hvězdná léta
Kouzlo třídy G však nespočívá v opulentnosti. Nadčasové hranaté tvary karoserie odrážejí daleko spíše technickou preciznost, stejně jako se to daří minimalisticky pojatému interiéru. Třebaže nyní kabinu zdobí kožené čalounění a vůz se chlubí moderními elektronickými systémy, palubní deska je nadále strohá a „géčko" dokáže zdolávat prudké svahy s až osmdesátiprocentní stoupavostí, brodit se půl metru hlubokými vodními toky nebo odtáhnout letadlo.
Jediný významnější zlom v technických základech Mercedesu G nastal počátkem devadesátých let. Tehdy se totiž představila nová generace označená 463 se stálým pohonem všech kol či elektronickými uzávěrkami diferenciálů včetně středového. A starší 460 se coby modernizovaná 461 přestala prodávat běžným zákazníkům.
Na své hvězdné období si nicméně „géčko" muselo ještě dekádu počkat. Na jeho počátku stála čtvrtá modernizace z roku 1998, která posunula Mercedes G na žebříčku prestiže opět o kousek výš. Zasloužila se o to zejména první verze vyladěná sportovní divizí AMG, jež se v roce 1999 představila s osmiválcem o výkonu 354 koní. V téže době se objevilo také první pancéřované „géčko" pro ohrožené politiky označené Guard.
ČTĚTE TAKÉ: Mercedes poodhaluje supersport SLS
Vzestup obliby sportovně užitkových aut se projevil i na prodejích mercedesu. V černé barvě, se zatmavenými skly a obřími zářícími ráfky se auto začalo objevovat v klipech raperů spolu s hummery a cadillaky. Příležitosti se chytily tuningové firmy, jako Brabus či Lorinser. Mezi roky 2001 a 2002 prodeje stouply o více než třetinu, přičemž v roce 2002 si auto pořídilo téměř devět tisíc zákazníků, což je dosavadní rekord. Teprve od roku 2000 přitom všechny vyrobené mercedesy nesly třícípou hvězdu. Do té doby byly k mání také pod značkou Puch, třeba pro rakouskou a švýcarskou armádu.
Íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví se svých „géček" nedočkal. Před třiceti lety v lednu musel prchnout do egyptského exilu a objednávka byla nakonec zrušena. Mercedes G však přesto žije dál. Nadále vznikají speciální verze pro armádu, jakou představovala v roce 2007 dodávka šesti stovek aut se třemi poháněnými nápravami pro australské ozbrojené síly. Ve Štýrském Hradci se denně vyrobí kolem čtyřiadvaceti vozů, zejména kvůli tomu, že velký podíl na produkci tvoří ruční práce. A i když rakouská továrna už pár let patří kanadské Magna-Steyr, podle posledního vyjádření z ní budou „géčka" vyjíždět přinejmenším do konce roku 2015.
ČTĚTE TAKÉ: Testy off-roadů podle TÝDEN.CZ
Letošní výročí si Mercedes pochopitelně nenechal ujít a připravil speciální edici ve dvou provedeních. To zajímavější nese název Pur, má pětidveřovou karoserii založenou na verzi 461 a třílitrový turbodiesel pod kapotou, po níž klidně můžete chodit. Třicet let, zdá se, „géčku" uběhlo jakoby nic.
Foto: Daimler
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.