Praotec Diesel a kouzlo samovznícení

Před sto padesáti lety se narodil Rudolf Diesel, vynálezce vznětového motoru. Jak jeho dítko dopadne, by ho asi nenapadlo ani v nejdivočejším snu. Dieselové motory se dnes derou i na závodní dráhy.

Trvalo to dlouho. Většímu rozšíření vznětových motorů v osobních autech musely pomoci další vynálezy. Především turbodmychadla, vstřikování a lehké slitiny. Předtím byly diesely použitelné hlavně pro lodě, lokomotivy nebo obrovské náklaďáky. Úsporné, ovšem líné, těžké a hlučné.

Vznětový motor vznikl tak trochu náhodou při studiích Rudolfa Diesela na mnichovské polytechnice. Tamní studenti používali jako pneumatický zapalovač hustilku. Vzduch v ní se po stlačení zahřál, což vnuklo mladému Dieselovi jednoduchý nápad. Představil si, co by se stalo, kdyby byla v hustilce místo vzduchu zápalná směs. Ta by se vznítila a píst pumpičky vytlačila ven. Jednoduchý a účinný princip. Rudolf Diesel se rozhodl zkonstruovat motor, který měl být účinnější než ostatní tehdy používané pohonné jednotky.

První patent získal v roce 1892. O rok později měl první prototyp poháněný uhelným prachem, pak zkoušel petrolej a v roce 1897 představil první motor spalující naftu nebo olej z ořechů. Dokázal využít skvělých 26 procent tepelné energie k pohybu, dvakrát tolik než tehdejší nejlepší parní motory.

Rok poté se Diesel pustil do výroby svého vynálezu, který se už na přelomu století začal s úspěchem produkovat ve velkém. S automobily to však bylo obtížnější. Rané vznětové motory byly velké a těžké, vždyť první Dieselův prototyp vážil čtyři a půl tuny. Auta poháněného svým motorem se Rudolf Diesel nedožil. V roce 1913 za záhadných okolností zmizel.

Užitkové automobily s naftovými motory se začaly prodávat až počátkem dvacátých let, první sériově vyráběný vznětový osobní automobil představila značka Mercedes-Benz teprve v roce 1936. Šlo o model 260 D. Válka poté výrobu přerušila až do roku 1949. V padesátých letech začaly naftová auta prodávat i jiné značky, jako Borgward, Fiat či Peugeot.

V roce 1978 měl na americkém trhu premiéru první vůz s dieselem přeplňovaným turbodmychadlem, luxusní sedan Mercedes 300 SD. V tom roce se ještě zdálo, že by i Američané mohli kouzlu dieselu propadnout. Jenže to se nestalo a dnes tam na naftu kromě náklaďáků jezdí jen pár pickupů.

Nicméně v Evropě se turbodiesel setkal s velkým úspěchem. Turbodmychadla dala vznětovým motorům to, co potřebovaly. Vyšší výkony při zachování nízké spotřeby, byť někdy za cenu menší spolehlivosti než u předchůdců.

Najednou byla naftová auta silná jako benzinová a přitom úspornější. Ještě větší účinnost přineslo přímé vstřikování, na němž stojí sláva turbodieselů s označením TDI. Prvním autem s touto novinkou byl italský Fiat Croma v roce 1986. Přímé vstřikování dnes používá většina naftových motorů. I když se diesely kvůli větší pořizovací ceně vyplatí jen těm, kdo najedou několik desítek tisíc kilometrů ročně, jsou dnes ve více než polovině osobáků prodaných v Evropě.

A derou se i na závodní okruhy. Tam slouží jako marketingový tahák pro Audi a Peugeot, které se úspěšně účastní vytrvalostních závodů. Turbodiesel nedávno představila i dosud benzinové Subaru, Audi chystá naftový supersport a špioni z médií už zachytili při testování první naftové porsche. Rudolf Diesel by byl spokojen.

 Foto: Audi, BMW, Daimler, archiv