Čím jsme jezdili <span>před dvaceti lety?</span>

17. 11. 2009 12:10
Socialistický sen: Wartburg 353 buď jako sedan, nebo kombi.
Socialistický sen: Wartburg 353 buď jako sedan, nebo kombi.

Socialistický sen: Wartburg 353 buď jako sedan, nebo kombi.Monotónní šedá zóna. Pochmurné ulice Prahy, Brna či Plzně věrně dokreslovalo složení vozového parku v Československu před dvaceti lety. A jelikož socialistické automobilky měly problém vozy vůbec vyrábět, není divu, že za jejich volantem jste se ani náznakem neměli šanci bavit.

FOTOGALERIE ZDE

Socialistický přístup k ekonomice během čtyřiceti let udělal do poloviny osmdesátých let z kdysi uznávaných automobilek Škoda či Tatra podprůměrné výrobce, někdejší továrny ve východní části Německa ve Cvikově nebo Eisenachu produkovaly místo audi a opelů bakelitové šunty. Pro motoristické novináře na západ od železné opony vyvolávaly jejich vozy posměšky jako dnes čínské modely.

Škoda Rapid představovala pokus o kupé s pohonem zadních kol.Nepomohla ani intervence ze Západu. Ruské žigulíky, polské fiaty, jugoslávské fiaty značky Zastava, rumunské citroëny značky Oltcit a rumunské Renaulty značky Dacia dokazovaly, kolik se dá zkazit při výrobě. Navíc vývoj aut se od šedesátých či sedmdesátých let, kdy socialistické podniky získávaly licence na výrobu, prakticky nepohnul.

JAK DOPADLY AUTOMOBILOVÉ ZNAČKY VÝCHODNÍHO BLOKU?
Automobilové značky bývalého SSSR
Automobilové značky bývalé Polské lidové republiky
Automobilové značky bývalé Rumunské lidové republiky
Automobilové značky bývalého NDR
Automobilové značky bývalé Jugoslávie

Favorit s pohonem předních kol přinesl revoluci.Auta produkovaná socialistickými státy tak přinášela stejně radosti za volantem jako funkcionáři komunistické strany. A přitom nebyla ani trochu levná. Zatímco v Německé spolkové republice si koncem osmdesátých let mohl člověk s průměrným platem zhruba po dvou letech pořídit nové BMW M3, v Československu si za stejnou dobu vydělal na Ladu. Pochopitelně to ještě neznamenalo, že si ji mohl skutečně koupit. Pořadníky na auta, zvláště ta „lepší", byly nekonečné. A zatímco ve Francii Renault 5 zosobňoval autíčko pro masy, ve zdejší automobilové mizérii stál bezmála totéž co socialistická volha. Masy jezdily vlakem.

Není divu, že konec socialismu přežily úspěšně pouze značky Škoda a Dacia. A není divu, že zaměstnanci v okolních státech z bývalého východního bloku jsou natolik schopní, aby dnes vyráběli kvalitní i zábavná auta. I když už nikoli pro blaho všech a světlejší zítřky.

SERIÁL SOCIALISMUS KONTRA KAPITALISMUS ZDE

Foto: archiv

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ