Pan Tomáš S. si v autobazaru koupil VW Golf s deklarovaným stavem tachometru 42 000 km a datem výroby 12/2007. Po dvouměsíčním provozu se mu nezdálo chování vozidla a na internetu systémem AUTOTRACER zjistil servisní historii svého vozu.
Byl docela překvapený, neboť se dozvěděl, že auto bylo vyrobeno v srpnu 2006 a při poslední prohlídce mělo na tachometru 192 500 najetých kilometrů. To je jen jeden příklad nešťastníka, který doplatil na podvody, jichž se v některých autobazarech prodejci dopouštějí. A není jich málo, neboť zkoumáním 300 000 případů bylo společností CEBIA odhaleno 22 procent omlazených vozidel a z prověřených 95 000 prodávaných ojetin bylo celých čtyřicet procent se stočeným tachometrem.
Ředitel společnosti CEBIA Martin Pajer tvrdí, že neoprávněný zisk prodejců se může za loňský rok pohybovat až kolem šesti miliard korun. Zarážející číslo! Stáčení najetých kilometrů totiž podstatným způsobem zvyšuje cenu automobilu, a tím pádem výdělek prodávajícího, jenomže nejde pouze o finance. Každé auto v určitém stadiu provozu potřebuje jinou péči.
Kontrola v najetých padesáti tisících je jiná, než když má vůz na tachometru trojnásobek. A tady už se nejedná jen o peníze, ale jde o zdraví nebo lidské životy. Bohužel, ubírání kilometrů není u nás trestným činem, zatímco například v USA je tvrdě postihováno. Možná by se mohlo blýsknout na lepší časy, napravit současný stav se snaží Sdružení na ochranu vlastníků automobilů (SOVA). Houká na poplach, ovšem zdá se, že je to běh na dlouhou trať a do té doby, než legislativa kupujícím pomůže, je třeba být hodně opatrný.
Nejedná se totiž pouze o zmíněné příklady, podvodných jednání je v některých autobazarech daleko více. Jedním ze závažných je změna identifikátorů, podle nichž se dá poznat, zda se jedná skutečně o auto, které je popsané v technickém průkazu. Podle odhadů je polovina (!) odcizených vozů znovu přihlašována do provozu s pozměněnými identifikačními čísly. A tak se může stát, že sice na dovolenou majitel ojetého vozu vyjede, ale domů se bude vracet naštvaný, zklamaný a vlakem...
Je několik možností, jak si zkontrolovat, zda nekupuji ukradený vůz. Například na webových stránkách Policie ČR (http://aplikace.mvcr.cz/auta/index.html), avšak prověrka má jednu nevýhodu. Policejní záznamy registrují jen vozidla odcizená za poslední tři roky na území České republiky. Takže auto ukradené za hranicemi se do systému nedostane. Nicméně AUTOTRACER, přístupný na webové adrese http://www.zkontrolujsiauto.cz/, je velice dobrým pomocníkem, protože právě na něm prostřednictvím identifikačních čísel poznám, zda je můj automobil v pořádku. A poskytne mi servisní historii.
V jarních měsících tradičně stoupá zájem o koupi nového či ojetého vozu. Těm, kteří brouzdají po autobazarech a vybírají nového "člena rodiny", pomáhá SOVA tím, že vydává praktickou příručku, jež by měla pomoci při odhalování triků, které prodejci ojetin používají. Měla by být zdarma na stanicích STK a obecních odborech dopravy, ale lze si o ni napsat nebo si ji stáhnout ze stránek sdružení (www.sdruzeni-sova.cz/prirucka.pdf). A mimochodem - seriózní autobazary by měly mít příručku také...
Foto: archiv
