C4 Aircross, to je vlastně Japonec ve francouzském kabátě

Dostal za úkol skloubit eleganci sedanu a energické linie SUV. Obvykle takové snažení není odměněno úspěchem, nicméně Citroën C4 Aircross se k němu blíží.

Městská SUV jsou v zákaznické oblibě, a tak není divu, že takový model chce mít každá automobilka. Francouzský Citroën patří mezi ně, jenomže zvolil odlišnou cestu, než aby investoval hromady peněz do dlouhého vývoje. Je tady přece dobrý základ v Mitsubishi ASX, řekli si jeho představitelé, navíc už máme zkušenosti, když jsme Mitsubishi Outlander proměnili v Citroën C-Crosser, dodali. A tak se do francouzského kabátu oblékl osvědčený Japonec.

Nutno říci, že francouzské ošacení vozu sluší víc než původní "diamantová" agresivita (Mitsubishi jsou v překladu tři diamanty). Dokonce by se dalo říci, že zpracováním přídě překonává i základní model C4, dvě stříbřité lišty se uprostřed proměňují v šípovité logo automobilky a symbolizují suverenitu vozu. Prostě eleganci sedanu mu upřít nelze a určitou dávku SUV také ne. I když...

V interiéru ovšem francouzský šmrnc dostatek prostoru nenašel. Ač je uvnitř místa dost. Není se co divit, snaha maximálně srazit výrobní náklady povolila oproti japonskému výrobku jen drobné úpravy, jinak C4 Aircross převzal všechno z ASX, tedy spíše praktické a technické zpracování. Takže pro vyznavače obvyklé nápaditosti lehké zklamání, narazí na japonskou střídmost. Ale na druhou stranu ani Škoda Yeti mimořádnou kreativitou nehýří. Pro posádku je však důležité, že je všechno, co potřebují, v dosahu. A pro řidiče zase fakt, že ovládače jsou pěkně při ruce a navíc ještě fungují.

Zavazadlový prostor nešel při rozdávání objemu dvakrát, je tak na hranici únosnosti, nepříjemná je však výška nákladové hrany. Naložit těžké zavazadlo není zrovna maličkost a vyžaduje větší úsilí než třeba u yetiho.

Ne nadarmo se říká kompaktním vozům této kategorie městská. Sestřižený trávník v parku by zvládly, nezpevněný povrch vozovky také, ale dál už by nebylo radno je pustit. Zvláště v případě, že pohon obstarává pouze jedna náprava jako u testovaného auta. Velkou výhodou ovšem je vyšší posaz - nadhled ocení každý řidič a řidička možná ještě víc.

C4 Aircross použil z ASX i pohonné jednotky, testovanou zážehovou šestnáctistovku také. Nic proti ní, v rámci svých 115 koní se pohybuje korektně. To znamená, že příliš neobtěžuje hlukem, nikam se nehrne, pracuje solidně a úsporně. Není závodní typ, nedovede tak trapovat jako yeti s TSI, ale do cíle se dopracuje jistě a bezpečně. Pouze ten, kdo by si chtěl užít svižnější jízdu, musí počítat s častějším využíváním pětistupňové převodovky a udržováním motoru ve vyšších obrátkách.

Díky dobrému podvozku (přední náprava pseudoMcPherson, zadní víceprvková se zkrutným stabilizátorem) je jízda příjemná, nastavení předních i zadních pružin umožnilo snížit pohyby karoserie a zároveň dodat pořádný díl komfortu.

Citroën C4 Aircross je samozřejmě vybaven moderními systémy, nechybí ani start-stop, který při stání vypíná motor. Patří v konkurenčním prostředí k těm lepším, neruší zvukem ani nepříjemnými otřesy při opětném startování.

Novinka se šípovitým logem zaplnila značce Citroën mezeru v portfoliu. A z testu vyšla se ctí, i když překážkou v klientském zájmu bude nejspíš poněkud větší cena oproti konkurenci.

Srovnání parametrů