Citroën C5 Tourer: pyšná princezna

Tady jsem - a kdo je víc? Tak nějak se ptá auto, jehož nos pyšně zdvižený k nebi symbolizují šipky ve znaku a tvář roztaženou k sebevědomému úsměvu mu dodává chromovaná lišta lemující velký otvor v přídi.

Přední část s masivním znakem automobilky je robustní, je vyzývavá ve své až nápadné jednoduchosti. Jen si všimněte, jak umně jsou zbudované přední světlomety, jak nejen doplňují linie, ale dokonce je tvoří. Když se to vezme kolem a kolem, tak na exteriéru "cé-pětky" není nic komplikovaného. Na první pohled se dá říci, že by jej dokázal vytvořit žák prvního ročníku designérské školy. Ale právě v tom je rafinovanost Francouzů. Jednoduchost povýšili na umění, a jestli si někdo myslí, že udělat linii tak, aby měla hlavu a patu, je snadné, tak se mýlí. U velkého kombíku se to Citroënu podařilo, oproti předcházející generaci udělal krok vpřed v osobitosti. O totéž se pokusil například nový Volkswagen Passat, ale přece jen mu zůstal konzervativní nádech jako návaznost na staré časy. Ale i takový přístup má své příznivce, takže nic proti němu.

Citroën C5 Tourer, tedy kombi, je snad nejhezčí z profilu. Elegance, to je to pravé pojmenování a vnější chromované lišty dávají tušit, že se máme těšit i na interiér. Dvě koncovky výfuku pak naznačují, že ani s výkonem na tom nebude "dlouhá cé-pětka" špatně. Zajímavé je také umístění ukazatelů změny směru, což je nyní nedílnou součástí všech větších vozů. Konkurenční automobilky je umisťují do vnějších zrcátek, ne tak Citroën. Ten z nich udělal součást držáku zrcátka.

Vůz si udržel pevný střed volantu, od něhož ale upustila nová C4, na němž jsou tlačítka ovládacích prvků. Je jich požehnaně, napočítali jsme jich osmnáct, a to jsou ještě další ve středovém panelu. Vyznat se v nich a ovládat je intuitivně, to chce trochu času. Podstatně víc než třeba v klasicky pojaté přístrojové desce passatu či promyšleně funkční v avensisu. Ale i to množství tlačítek patří k francouzskému náhledu na vnitřek.

Interiér je prostorný, vynikající jsou sedadla, kde nalézt ideální polohu je dílem okamžiku, oproti předcházející generaci se zvětšil prostor pro cestující ve druhé řadě sedadel, což na druhou stranu malinko omezuje velikost zavazadlového prostoru. Srovnávané vozy jsou na tom lépe. Ale variabilita vnitřku dovede při složených sedadlech poskytnout až 1462 objemových litrů, ovšem manipulace s nimi by mohla být jednodušší. U mondea stačí stisknout knoflík, kdežto u C5 je zapotřebí ručních úkonů podstatně víc. Včetně zasouvání hlavových opěrek.   

Na jízdních vlastnostech se samozřejmě podepisuje hydropneumatické odpružení. Nabízí ladnou jízdu, i když tvrdší naladění podvozku je na hrbolatých českých dálnicích přece jen znát. Při kvalitním povrchu však jízda vzbuzuje pocit plavby na vzduchovém polštáři, vzdáleně doléhá zvuk motoru a cestování se proměňuje na radost. Jen kdyby ta šestistupňová automatická převodovka reagovala rychleji při nutnosti podřadit. Razantnější přišlápnutí plynu v ní na chvíli vzbudí rozpaky a "hamletovskou" otázku mám-nemám. Když se však odhodlá k akci, je perfektní. Vznětový motor 2,2 přeplňovaný turbodmychadlem s variabilní geometrií a přímým vysokotlakým vstřikováním se zdá být ideálním na dlouhé cesty. Jednak kilometry rychleji ubíhají a pak také vzhledem ke spotřebě. Při plynulém provozu stačí motoru něco málo nad pět litrů nafty na stovku kilometrů a v kombinované spotřebě ukázal palubní počítač hodnotu 6,3 l/100 km, což se od údajů výrobce příliš neliší.

Jestliže v úvodu padla slova o pýše, pak v závěru je klidně můžeme zopakovat. Citroën C5 Tourer je v dobrém slova smyslu pyšnou princeznou svého segmentu. Ostatně má se čím chlubit.  

Srovnání parametrů