Clubman: kombík, co kombíkem není!

Tohle že je kombík? Vždyť na délku mu chybějí čtyři centimetry do krátké fabie! Ovšem pohybujeme se ve světě mini, takže i Mini Cooper S Clubman má na svou velikost (malost) nárok.

Automobilka Mini se pustila do velké ofenzívy a zdatně oprašuje bývalou slávu. Vypouští jeden model za druhým a na začátku září dokonce představí kupátko. Není se proto co divit, že mezi karosářské varianty patří i kombík, který je ovšem úložným prostorem naprostým outsiderem, takže myšlenky o převážení většího nákladu je v jeho případě třeba rychle zahnat. Fabia Combi má objem oproti clubmanu skoro dvojnásobný (505 l versus 260 l), podobně je na tom i Peugeot 207 SW. Prostě Mini Clubman je všechno jiné, jen ne dobrý pomocník při stěhování.

Co tedy vlastně je? Především sympatický vůz svým vzhledem. Kulatý svět, v němž se pohybuje, začíná předními světly a končí v interiéru velkým tachometrem umístěným uprostřed přístrojového panelu. Mini se drží tradice, a to je moc dobře, image hraje v jeho případě velkou roli a těžko hledat srovnatelný vůz. Protože Mini si nekupuje zájemce o "normální" auto, klient je ochoten vydat i větší částku právě za výjimečnost. Jen je třeba si zvyknout trochu nelogické umístění některých ovladačů, například stahování postranních oken je na středovém tunelu a ne na dveřích. Ale když něco extra, tak se vším všudy. 

Nasedáme. Vpředu je v třídveřovém voze místa dostatek, zadní sedadla jsou ovšem v kategorii "stísněná". Interiér se směrem dozadu zužuje, a tak tři pasažéři by notně trpěli. Ve srovnání s prostorem ve Fabii Combi či peugeotem Mini Clubman neobstojí.

Mezi zvláštnosti patří i ztvárnění zavazadlového prostoru. Zadní dveře jsou totiž svisle půlené, a to určilo jejich otevírání, při němž napadá myšlenka na skříň. Z místa řidiče je sice přes ně hůř vidět ve zpětném zrcátku, avšak k celkovému vzezření clubmana se dokonale hodí.

Zážehová přeplňovaná šestnáctistovka s maximálním výkonem 135 kW/184 koní dělá s lehkým prckem (1280 kg) divy. Už od nízkých otáček poskytuje mohutný točivý moment, a tak je jízda opravdu dynamická, stokilometrová rychlost je dílem okamžiku (stačí 7,5 sekundy) a pokořit na tachometru dvoustovku není nijak pracné. Motor přitom vydává sytý a líbivý zvuk, takže rychlost vnímají všechny smysly. Volant má malý průměr, řízení je strmé, proto manipulace s autem vyžaduje spíše jemnost než razanci. Podvozek je naladěn do sportovna, což umožňuje vyřádit se na klikatých cestách, ovšem po pražské dlažbě si posádka užije.

Mini Clubman se těžko srovnává s jiným vozy na trhu, blíží se mu právě Fabia Combi v provedení RS, která sice odpovídá výkonem, ovšem stále patří mezi "obyčejná" auta. Je také silná a rychlá, ale pocitově se s ní nedá tolik užít, v Mini navíc řidič sedí níž, takže jako by více vnímal vozovku, je se strojem více propojen. Dostavuje se stejně uspokojivý dojem jako při jízdě motokárou…

Mini nepatří mezi levná auta, neboť za výjimečnost se platí daň. Totéž se týká i "minikombíka". Pro někoho je nejspíš nepochopitelné, že za jednoho clubmana se dají pořídit dva vozy Peugeot 207 SW, ale i jízdní zážitky něco stojí. Clubman jich nabízí dost.

Srovnání parametrů

*cena se sedmistupňovou převodovkou DSG