Grand Scénic: francouzský elegán dostal nový motor

Renault Scénic zdobí silnice už dva roky. Ano, zdobí, protože pověstnou francouzskou elegancí na něm tvůrci v žádném případě nešetřili. A nyní dostal nový motor.

Designéři francouzské automobilky občas neudrží svoje představy na uzdě a ve snaze vůz vylepšit jej poněkud přetláskají. Připomíná to hospodyňku, která chce udělat buchty chutnějšími, a tak do těsta přidá dvojnásobné množství másla, než jí radí recept. Suroviny kvalitní, výsledek však nikoliv.

Nicméně Renault Grand Scénic, který jsme testovali, ještě pochází z vrhu ladných linií a nekomplikovaných řešení. Hlavně boční pohled na vůz je ve znamení ladnosti a měkkých linek. Verso je civilnější, Peugeot 5008 zase jakoby rozvernější, ale Grand Scénic vsadil na příjemnost obyčejnosti – a udělal dobře.

Stejně tak je řešen i interiér. S invencí a smyslem pro detail, přitom velmi zajímavý v celkovém řešení. Pohodlná sedadla, dostatek vnitřního prostoru. Ostatně jak by také ne, když vůz může být také sedmimístným s třetí řadou sedadel zapuštěnou v zavazadlovém prostoru. My jsme vyzkoušeli pětimístné provedení, a tak "kufr" opravdu pozře spoustu bagáže, má 752 objemových litrů. Peugeot je na tom dokonce ještě lépe, jeho 823 litrů je prostorem, do něhož zavoláte - a záhy přikvačí ozvěna…

Renault Grand Scénic jsme ovšem chtěli poznat s novým vznětovým motorem o objemu 1.6 litru, který nahrazuje dosavadní dieselovou jednotku 1.9 dCi. Ta nebyla nic moc, sice se oháněla menší spotřebou, kombinovanou uváděla 5,5 litru na stovku kilometrů, ale na druhou stranu byl její projev… No prostě naftový. Nová šestnáctistovka ji překonala ve všech směrech.

První rozdíl po nastartování je slyšet. Či lépe řečeno neslyšet. Šestnáctistovka krásně přede, pracuje kultivovaně a nehlučí ani při otevřené kapotě, aby si někdo nemyslel, že ticho v kabině je zásluhou tlumících materiálů. Vůbec ne, je dáno konstrukcí pohonné jednotky, při níž automobilka patentovala patnáct (!) nových řešení. Peugeot i Toyota se také ohánějí nehlučnými agregáty, ale úrovně nové šestnáctistovky Renaultu ještě nedosahují.

Kultivovanost chodu se ukazuje v celém rozsahu otáček, i když v nízkých se 130 koní celkem poflakuje, je třeba je pobídnout. Kolem 1800 otáček už jsou nabuzení a připravení k trysku, což ovšem znamená, že je zapotřebí přece jen častěji řadit. Na displeji naskakuje také indikátor přeřazení, který signalizuje, kdy je z ekonomického hlediska nejlepší dát vyšší rychlost. Jenomže jízda podle ukazatele je skoro nudná, protože dává signál už v nízkých otáčkách, a to jsou koně ještě leniví. Nechtějí se rozběhnout. Teprve pokyn plynem je vyburcuje, ovšem to zase spotřeba opustí výrobcem vymezené hranice. Ale tak to bývá, obdobně se chová i Peugeot 5008, když řidič pořádně práskne do koní, hned se to projeví v rychleji vyprázdněné nádrži.

Jízda po kvalitních silnicích je komfortní, vůz miluje plynulé cestování. Nerovnosti sice dovede odfiltrovat, ale přece jen se občas projeví sklon k francouzskému houpacímu stylu, ostatně krajanská 5008 mu nemá co vyčítat. Verso je v tomto ohledu k posádce milosrdnější a dovede se také trochu lépe vypořádat s náklonem v zatáčkách.

Na celkový dojem z Renaultu Grand Scénic to ale vliv nemá, je veskrze pozitivní a tohle MPV určitě stojí za pozornost.

Srovnání parametrů

*údaj je pro pětimístnou verzi