Honda Civic Type-R. Nejrychlejší model Civic posílil o jediného koně, je těžší a má jednodušší zadní nápravu než předchůdce. Došly Hondě trumfy? Ten hlavní jí zůstal. Vysokootáčkový motor, který nemá mezi auty této kategorie obdoby. Ale stačí k úspěchu?Představení druhé generace Hondy Civic Type-R vyvolalo bouřlivé diskuse. Motor nového Type-R se musí poprat s autem těžším téměř o metrák, přitom ale posílil pouze o jedinou koňskou sílu na celkových 201 koní/148 kW. Proto má nový Type-R zkrácené převody, aby dosáhl identického zrychlení na 100 km/h za 6,6 sekundy a rychlosti 235 km/h.
Přestože jsou „papírové“ parametry motoru téměř shodné, ve skutečnosti je nový dvoulitr efektivnější než předchůdce. Opět má ventily s proměnným časováním i zdvihem, pracující ve třech režimech. Maximální výkon podává v 7400 otáčkách, o čtyři stovky otáček později než dříve. Také by měl lépe reagovat na plynový pedál. A reaguje. V nízkých otáčkách se chová jako jiné dvoulitry, jen nevrle bručí. Stačí opřít plynový pedál déle o kobereček a ukáže, co v něm je. Brumlavý zvuk se změní až v jekot vytočeného motoru, který omezovač zastaví v „kosmických“ 8400 otáčkách. Po sedmi tisících přichází to nejlepší. Pak Type-R působí rychleji než všichni jeho konkurenti, subjektivně určitě. Může za to ten zvuk. Ale nejsou rychlá auta hlavně otázkou pocitů?
Při rychlé jízdě je třeba motor držet v otáčkách, což je radost díky bleskově rychlé šestistupňové převodovce s krátkou řadicí pákou hned u volantu a také skvěle rozmístěným pedálům. Atmosféru umocňují téměř závodnické sedačky, které skvěle podrží v zatáčkách, do nichž se vůz vrhá více než ochotně. I díky ostrému řízení, mnohem lepšímu než dříve. Při přidání plynu v zatáčce již tolik netahá za volant a poskytuje více informací, ale pořád ne tolik, kolik by bylo třeba. Progresivněji se chovají i brzdy, jejichž účinek i přes zlepšení stále zcela neodpovídá výkonům auta. Největší slabinou je však jednoduchá vlečená zadní náprava, která nahradila dřívější zavěšení dvojitými lichoběžníky. Honda z ní dostala maximum, přesto je vůz těžkopádnější a na horším povrchu se mu vymstí tvrdost sníženého podvozku. Ten je tak tuhý, že na rozbitých silnicích v ostře projížděných zatáčkách uskakuje. Type-R byl vždy pro extremisty. Lze si vybrat ze dvou verzí, z nichž ta „závodní“ se obejde bez klimatizace a dalších zbytečností, jež bohatě vybavené verzi Plus přidávají na váze. Honda Civic Type-R není o tolik lepší než předchůdce, jak se čekalo, ale nabídne přinejmenším stejně intenzivní zážitky z řízení. A žádný z konkurentů netočí osm tisíc otáček.
