Hyundai i40 Combi se dravců bát nemusí

Před deseti lety se motorističtí fanoušci při vyslovení značky Hyundai lehce ušklíbli. Automobilka a její produkce zajímaly jen ty, kteří sháněli levné auto. Dneska stejní příznivci nad stejnou značkou uznale pokyvují hlavou.

Jestli to byl záměr, nebo jestli to prostě tak vyšlo, to je ve hvězdách, nicméně na český trh přišel nový model Hyundai i40 v karosářské verzi kombi. Což se ukazuje jako správný tah, protože varianta sedan není kolem Vltavy, Labe i Moravy příliš oblíbená. Zato kombíci, ti jdou na odbyt. Ovšem menšinové příznivce sedanů můžeme uklidnit, také se brzy dočkají.

Hyundai i40 je nástupcem velkého modelu Sonata, jehož výroba byla vloni ukončena, a dělá si velké manažérské naděje. I když vstupuje do nabitého segmentu, kde číhají takoví zavedení dravci, jako je VW Passat, Škoda Superb, Opel Insignia či Toyota Avensis. Šanci má novinka v případě, že zaujme, a to se mu podle našeho názoru daří.

Příznivý dojem budí už exteriérem, který je nápaditý a zajímavý několika drobnostmi. Především uplatnil "hyundaiovské" prolisy, jinak se to nedá vyjádřit, neboť vůz značky Hyundai a bez prolisů, to by bylo jako němý Karel Gott. Prostě nepatřičné. Naštěstí designéři korejské automobilky udrželi svoje vášně na uzdě, ale neodpustili si malou výstřednost v podobě lehkého prolomení linie zadního bočního okénka. Sice drobnost, avšak právě detaily dělají dojem.

Interiér zprvu překvapí. Hlavně tím, že po usazení na sedadlo řidiče přilétne pocit malého počtu centimetrů nad hlavou. Hyundai i40 však klame tělem, je jich dostatek, prvotní myšlenka vzniká na základě toho, že současné vozy to s výškou leckdy přehánějí. Důvod je zřejmý – vyšší střecha vzbuzuje dojem většího interiéru. Takový superb nebo VW Passat mají sice o čtyři centimetry navíc, ovšem ani v i40 se nemusí dlouhán bát, že si pořídí otlaky na temeni hlavy.

Pohodlná a dobře polohovatelná sedadla jsou podmínkou pro to, aby se cestující ve voze cítili dobře, a ani v tomto směru i40 kritiku nezasluhuje. Dokonce ani ti, kteří se usazují ve druhé řadě se nemusí obávat ani delšího putování, prostoru mají dostatek. Přístrojová deska hýří tlačítky a ovladači, passat i avensis však svým funkčním pojetím lépe vyhovují intuitivnímu ovládání. Při pohledu dovnitř jsou ale blíž strohosti.

Obstát v současné konkurenci v tak nabitém segmentu, jako je střední třída, znamená nabídnout nejmodernější technologie. Tvůrci vozu Hyundai i40 nic nepodcenili, takže například bezklíčkové zapalování je samozřejmostí a proslulou třešničkou na dortu je automatické posouvání sedadla řidiče. Při opouštění vozu se posune dozadu, po nastartování zaujme zase stabilní polohu. Nastupování i vystupování je snadnější.

O pohon se stará vznětová sedmnáctistovka s výkonem 136 koní. Dostatečné stádo na to, aby vůz ukazoval dynamické vlastnosti, konkurenti sice dominují v absolutní rychlosti, ovšem ruku na srdce – kolikrát řidič s vozem pokoří na českých silnicích a dálnicích dvousetkilometrovou rychlost? Důležitý je plynulý zátah a také spotřeba hraje v našich podmínkách podstatnou roli. V ní se může i40 pyšně podívat konkurenci do očí. Pravda, kdo si chce užít svižnější jízdu, musí počítat s tím, že průměrná spotřeba je pouze údajem na papíře, při našem testu jsme se při pohodovém putování dostali těsně pod pět litrů nafty na stovku kilometrů, ovšem když jsme plynový pedál nešetřili, počítač vyskočil o litřík navíc.

Podvozek je naladěný spíše komfortně, to znamená, že větší příčné nerovnosti stoprocentně odfiltrovat neumí, passat i avensis je zpracují s větší elegancí a s menší propustností do kabiny, na dobrém povrchu vozovky si ale vůz libuje a spíš pluje, než jede.

Celkové hodnocení je jednoduché. Není náhodou, že se Hyundai i40 dostal mezi pětici finalistů ankety motoristických novinářů Auto roku 2012. A není ani bez šancí na výhru...

Srovnání parametrů

*akční, ceníková je 754 900 Kč