Hyundai ix20: bič na devadesát koní

Modrá zářivá barva malému autu slušela. Zdůrazňovala atraktivní design přední části a ve slunečním světle vynikaly ladné křivky. Hyundai ix20 vypadalo přívětivě.

Dvě značky v jedné automobilové společnosti, to je vždycky důvod k srovnávání. Jako v případě vozu Hyundai ix20, který má hodně společného se starší koncernovou příbuznou Kia Venga. Mladší sourozenec většinou dědí po dříve narozeném věci více či méně obnošené, v tomto případě se ale ix20 poučila z výtek, které padly na hlavu vengy, a v celkovém dojmu je to znát. Hyundai ix20 je nápaditější, pohrává si s tvary a liniemi tak, aby se vyhnul klišé, ale přitom nespadl do propasti extravagance, která se rychle okouká. Škoda Roomster se svými nestejně velkými bočními okny je důkazem toho, jak rychle ztrácí výjimečnost kouzlo...

Je znát, že vůz ix20, jenž se vyrábí v Nošovicích, vznikal v německém designovém centru korejské automobilky podle evropského vkusu. Svou zdánlivou jednoduchostí ovšem vzbuzuje i pocit dynamičnosti. Ve srovnání s vengou udělal kvalitativní krok kupředu i interiér. Stříbrné zdobení mu sluší a použité materiály vypadají dražší než v sourozeneckém automobilu. Vypadají, nejsou; nicméně stříbrná výzdoba dává vnitřku atmosféru, ve které se člověk může cítit dobře. Vzhledem k rozměrům auta je dostatek místa i na zadních sedadlech, ovšem odnesl to zavazadlový prostor, který je proti roomsteru znatelně menší (440 ku 509 litrům). Zadní lavice je posuvná, takže v případě potřeby lze pár objemových litrů "kufru" přidat.

Nastupování i vystupování je příjemné, protože dveře mají velký úhel otvírání a vyšší umístění sedadel nevyžaduje akrobatické výkony. Ani sezení nenaruší prvotní příznivý dojem, i když v roomsteru si záda libují více. Opěradla jsou tvrdá tak akorát, přestože boční vedení nemají bůhvíjaké. Ono ani není příliš potřeba, protože vůz sportovními zážitky šetří. Však je taky koncipován spíše jako rodinný.

Testované auto poháněla dieselová čtrnáctistovka, která stačila pouze na klidné přesuny. Vyzkoušeli jsme ji ve čtyřech dospělých osobách a v každém větším kopci to vypadalo, že nás předjede listonoš na mopedu. Samozřejmě nadsazuji, jen chci ilustrovat, že auto s tímto devadesátikoňovým motorem se nikterak nepřetrhne, a když chce řidič vyzkoušet razantnější jízdu, je třeba vzít na koně bič. Nesundat ruku z řadicí páky a nohu z plynu. Ovšem musí také počítat s tím, že pohonnou jednotku uslyší víc, než by si přál. Kochat se krajinou, na to je vznětová čtrnáctistovka dobrá. Pro ty, kteří si chtějí jízdu také užívat, nabízí vyzkoušené a ceněné benzinové agregáty.

Pochvalu zasluhuje odpružení, oproti venze je měkčí, což cestování zpříjemňuje, i když lehkým náklonům v zatáčkách nebrání. Potěšilo přesné řazení. Samozřejmě líbivá je také průměrná spotřeba, výrobcem udávané 4,5 litru nafty na stovku kilometrů můžeme při poklidném cestování potvrdit. Při rychlejší jízdě se spotřeba ale dotýká hranice šesti litrů.

S ix20 je to jako s každým autem. Je třeba zvážit, k jakému účelu bude sloužit. Kdo požaduje od svého vozu příjemné a úsporné cestování bez nároků na obrovský vnitřní prostor a adrenalinové zážitky, může dát Hyundai ix20 na seznam modelů, o kterých uvažuje.

Srovnání parametrů