<span>Lexus LS 600h L</span>: místo válců elektrika

Podle značky Lexus má její vrcholná limuzína s hybridním pohonem sílu dvanáctiválce a spotřebu šestiválce. Jaká je skutečnost?. Záleží, zda se pohybuje ve městě či mimo něj.

Lexus LS600h je nejvyspělejším hybridním automobilem současnosti. Vychází z modelu LS460, jehož recenze vyšla v Týdnu 37/07. Pohání ho stejný osmiválec, ovšem s objemem zvýšeným z 4,6 litru na pět litrů, vyšším výkonem 394 koní/290 kW a točivým momentem 520 Nm. S osmiválcem spolupracuje elektromotor produkující dalších 224 koní/165 kW a točivý moment 300 Newtonmetrů, stejně jako u jiných elektromotorů dostupný okamžitě. Tyto parametry však nelze jednoduše sečíst. Automobilka vyčíslila celkový výkon hybridního systému na 445 koní/327 kW. Výsledný točivý moment neudává.

Ani za něj se však Lexus LS600h nemusí stydět. Ostatně právě kvůli jeho vydatnosti má jako první sedan této značky pohon všech čtyř kol. Jen zadní náprava by prý nedokázala jeho výkony dobře přenést. Proto za hybridním systémem a převodovkou s plynule měnitelným převodem, která nahradila osmistupňový automat, přibyl mezinápravový diferenciál. Ten za normálních okolností posílá čtyřicet procent síly na přední kola a šedesát na zadní, ale podle potřeby může tento poměr změnit v rozmezí 50 ku 50 až na 30:70 procentům.

O technice tohoto mimořádně vyspělého automobilu by se dalo popsat mnoho stran. Proto bude přínosnější věnovat se tomu, jak se s ním jezdí. Stejně jako s ostatními velkými současnými limuzínami. Lexus LS600h od svého řidiče nevyžaduje nic, co by se musel učit navíc. Jen si musí zvyknout, že po zmáčknutí startovacího tlačítka vždy neprobudí velký motor, pouze rozsvítí nápis „ready" (připraven). Když je systém již zahřátý, osmiválec se nenastartuje ani po rozjezdu. Velký vůz se dokáže pohybovat až do rychlosti 48 km/h výhradně na tichý elektrický pohon. Ne však nadlouho, i při opatrném používání pravého pedálu tak vydrží fungovat jen asi dva kilometry. Akumulátor se brzy vyčerpá, ale také dobije.

Změny dělení práce v pohonném ústrojí jsou prakticky nepostřehnutelné, třeba probuzení benzínového motoru není téměř slyšet. Hybridní systém se zkrátka sám stará o sebe. Jeho aktuální „rozdělení sil" je vidět na dotykové obrazovce, kterou se ovládá většina systémů vozu. Při klidné jízdě a brždění si vůz dobíjí akumulátory rekuperovanou energií, která pak pomáhá benzínovému motoru k prudké akceleraci nebo ho zastoupí při městském popojíždění a parkování. Na křižovatkách se spalovací motor vypíná, aby nastartoval až bude třeba.

Automobilka tvrdí, že její vrcholný model LS600h umí zrychlovat jako jeho dvanáctiválcoví konkurenti a přitom si vystačí s přídělem benzínu obvyklým u šestiválcových limuzín. Zrychlením ve vyšších rychlostech se dvanáctiválcům skutečně vyrovná, sprintem na 100 km/h ho však překoná většina konkurenčních osmiválců. Při pohotovostní hmotnosti přes 2,3 tuny, kterou si vyžádal složitý hybridní pohon s objemnými akumulátory, se není čemu divit. Dosažení stokilometrové rychlosti trvá hybridu déle, než slabšímu modelu LS460. Potenciál „šestistovky" se ukáže až na dálnici. Pokud má nabité akumulátory, i v rychlostech začínajících dvojkou dokáže zatlačit svou posádku do sedadel. Zde je srovnání s dvanáctiválci skutečně na místě. Při snahách o úspornou jízdu se lze i s takto výkonnou limuzínou skutečně dostat na hodnoty kolem osmi litrů na sto kilometrů, jinak se průměr pohybuje spíš nad deseti litry. Ani hybrid totiž není perpetuum mobile a energii musí někde brát, přestože ji umí lépe využít. Při závodu s časem se může jeho žíznivost dostat i ke dvaceti. Ve městě, kde s ním lze jezdit za nějakých deset litrů, však poměr záložního výkonu a spotřeby nemá konkurenci.

Daní za lepší využití energie je menší kufr, srovnatelný s automobily nižší střední třídy. Téměř jeho polovinu totiž zabraly akumulátory. Lexus LS600h však není určen pro stěhování. Jeho typický majitel by měl sedět na pravé zadní sedačce. Pokud nepůjde o předsedu sociální demokracie, nebude řešit ani těžkopádnější jízdní vlastnosti hybridu ve srovnání s jeho lehčím, čistě benzínovým sourozencem. Lexus LS600h je fantasticky tichý a díky vzduchovému pérování také velmi pohodlný. Na pravé zadní sedačce lze v klidu nejen spát, ale i pracovat.

Kdo musí strávit podstatnou část života v autě, nemá dnes snad ani lepší výběr. Pokud si připlatí dalších sto osmdesát tisíc k základní ceně 2,669 000 korun za hybridní LS600h, dostane až rozmařile prostornou, o dvanáct centimetrů prodlouženou verzi L, do které si může za dalších sto osmdesát tisíc pořídit relaxační paket. Jeho součástí je mimo jiné elektricky stavitelné pravé zadní sedadlo s opěrkou pod nohy, podobné těm v první letecké třídě. Toto však umí několik druhů masáží a má nožní airbag. Sedačka zvaná „otoman" je jen jedním z lákadel vrcholného modelu značky Lexus.

Jak již bylo výše zmíněno, na podrobnější popis vyspělých technologií hlídajících řidiče zda neusíná a podobně zde není prostor. Jen o ně však nejde. Dokázal Lexus dostát svým tvrzením? Částečně. LS600h umí být rychlý jako dvanáctiválec i úsporný jak šestiválec, ale ne vždy. Za cenu srovnatelnou spíš s osmiválci, velkorysou výbavu a nepředražené příplatkové prvky mu to však lze s klidem odpustit. Už proto že jde o individualitu, razící nekonvenční přístup. A to je dnes vzácná komodita.

Foto: Karel Šanda

Lexus LS 600h L a jeho hlavní konkurenti