Mazda 3 1,6i: najděte pět rozdílů

Titulek je poněkud přehnaný, ale vystihuje podstatu modernizace populární Mazdy 3. Nechat dobré věci tak, jak jsou, a vylepšit detaily. Ale stačí to na nové konkurenty?

Že se na Mazdě 3 něco vylepšovalo, zaregistruje málokdo. Změny jsou tak nenápadné, že model 2007 odliší od toho původního pouze opravdoví znalci. Novinka má ostřejší tvar chladiče s ještě větším logem, pozměněné nárazníky, přední mlhovky i zadní lampy a nové tvary litých kol. Interiér byl zušlechtěn stříbřitými ovladači klimatizace, nepřímým modrým osvícením hlavních přístrojů, novými druhy čalounění a displejem na stropě vozu, který upozorní, pokud se někdo z pasažérů nepřipoutá. Jinak je interiér stejný jako dříve. Líbivý a dobře zpracovaný, ale také z tvrdých materiálů, kvůli nimž začíná působit zastarale. Levný černý plast v porovnání s konkurencí nezachrání ani atraktivní tvary. Tento materiál se sice snadno čistí, avšak ostrá hrana středového panelu bude atakovat kolena vyšších řidičů.

Diskrétnost inovací má svou logiku. Většina dosavadních zákazníků se pro Mazdu 3 rozhodla právě kvůli jejímu designu a „trojka“ se stala v Evropě historicky nejúspěšnější prodávanou mazdou. Nicméně modernizace po třech letech výroby je dnes takřka povinností, jinak by vůz mohl být chápán jako zastaralý.

Mazda 3 stále platí za příklad jednoho z nejlépe jezdících vozů své třídy. Vyspělá víceprvková zadní náprava se dodnes nestala standardem nižší střední kategorie aut a „trojka“ je schopna se držet silnice lépe než většina konkurentů. Dřívější hlučnost při přejezdech nerovností nyní eliminují nové tlumiče, které navíc zvýšily stabilitu ve vysokých rychlostech. Detailní změny na zavěšení spolu s lépe vyztuženou karoserií zmírnily dřívější „prkennost“ podvozku, ovšem bez zhoršení schopností vozu, při rychlejším tempu. Dokonce ani elektronický plynový pedál nenarušil propojení řidiče s vozem, v této třídě nadprůměrné. Řízení má stále hydraulický posilovač a na brzdy se lze spolehnout.

Nejpopulárnější verzí nejen u nás je hatchback se čtyřválcem o objemu 1,6 litru. Stejnou specifikaci měl i zkoušený vůz. Motor je nyní tišší díky důkladnějšímu odhlučnění. Jeho „papírové“ hodnoty již dnes nikoho neoslní, ve skutečnosti i šestnáctistovka vozu stačí k uspokojivým výkonům. Překážkou není ani pouze pětistupňová manuální převodovka s precizními dráhami chodu, která nezkazí snahu o rychlou jízdu. Jinak lze spotřebu držet na průměrných šesti až sedmi litrech. Oficiální materiály udávají snížení spotřeby oproti původnímu provedení díky zakrytování podlahy a deflektorů u kol, které zlepšují aerodynamiku.

Alternativu šestnáctistovce tvoří slabší čtyřválec 1,4 litru, dvoulitr s novým časováním ventilů spřažený se šestistupňovou převodovkou, turbodiesel a sportovní verze MPS s výkonem 260 koní/191 kW. Nejlevnější čtrnáctistovka začíná na 450 tisících, model 1,6 litru se blíží hranici půl milionu korun. Tato částka může odradit některé zákazníky, kteří si nepřečtou rozsah standardní výbavy – za stejně vybavené auto by u většiny jiných prodejců museli připlácet. 

VE ZKRATCE

+ klady

Mazda 3 je stále jedním z nejschopnějších vozů ve své třídě. Řidiče nadchne vynikajícím podvozkem, tuhou karoserií, precizní převodovkou a komunikativním řízením. Nedčasový design prostorné karoserie nestárne.

- zápory

Kvůli tvrdým plastům a několika ergonomickým nedostatkům vypadá ve srovnání některými konkurenty zastarale. Vyšší základní cena zahrnuje nadprůměrnou úroveň výbavy, možnosti individualizace vozu jsou ale omezené.

Uvedené ceny platí pro pětidveřové verze.

Foto: archiv