Vypadá jinak než většina středně velkých sportovně-užitkových aut, jezdí také jinak a nemá žádného přímého konkurenta. Taková je Mazda CX-7. Kříženec pro ty, které baví řídit.Mazda CX-7 původně vznikla pro americký trh, kde se prodává od roku 2006. V USA se jezdí převážně rovně, takže evropská verze musela projít mnoha úpravami, aby vyhovovala rychlejším a náročnějším evropským motoristům. Od té americké se nová CX-7 liší nejen tužším podvozkem, lepšími brzdami, jinými nárazníky, světlomety a mlhovkami. Má také manuální převodovku místo automatu, vyztuženou karoserii, zesílené stabilizátory a vylepšené řízení. To je mnohem více úprav, než bývá při „poevropšťování“ zámořských vozů obvyklé.
Kulatá karoserie účinně maskuje skutečné rozměry vozu, který je větší, než vypadá. To je znát hlavně v kabině, do níž se pohodlně vejde pět pasažérů a nějaká ta zavazadla. Kufr svým objemem rekordy neláme, ale většině majitelů bude stačit. Má praktické otočné dno, které se jim bude hodit při převozu špinavých věcí. Zadní sedačky lze jednoduše sklopit pouhým zatáhnutím za páčky na bočních stranách zavazadlového prostoru.
Mazda CX-7 není typickým SUV, spíše jde o takzvaný „crossover“. Tedy křížence několika automobilových kategorií, v tomto případě právě SUV a sportovnějšího kombi. Zaměření vozu je znát i z interiéru s vysokým středovým tunelem. Řidič má vše důležité pěkně po ruce, k řazení krátkou řadicí pákou mu stačí pohyby zápěstí, sedačky jsou pohodlné a ovládače na středové konzole mají logické rozmístění.
Zbytek auta funguje stejně dobře. Menší volant je spojen s přesným a na poměry mezi SUV i citlivým řízením, řadicí páka ovládá precizní převodovku a účinné brzdy se chovají progresivně. A ten motor... Mazdu CX-7 pohání stejný přeplňovaný čtyřválec, jaký se montuje do modelů 6 MPS a 3 MPS. S výkonem 258 koní/191 kW a maximálním točivým momentem 380 Nm dostupným již při třech tisících otáček. Se zhruba 1,7 tuny vážícím vozem nemá mnoho práce a Mazda CX-7 je s ním stejně rychlá jako mnohem dražší SUV. Nejen na rovné silnici. Vyspělý podvozek má spíše tužší odpružení, ale nerovnosti tlumí dobře. Konstruktérům se podařilo najít dobrý kompromis mezi ovladatelností a komfortem. Na silnici Mazda CX-7 zkrátka exceluje, v terénu je na tom již hůře. Její podvozek je nízký a pohon všech kol kompromisní. Za normálních okolností ji pohánějí přední kola, zadní se jen připojují. Redukce (natož uzávěrky diferenciálů) chybí.
Největší slabinou CX-7 však nejsou její terénní „neschopnosti“, nýbrž velká žízeň. Tovární údaje o spotřebě jsou utopií. Reálným minimem je dvanáct litrů na sto kilometrů, při rychlejší jízdě spotřeba ihned překročí patnáctku. Pořizovací náklady jsou však naopak nízké. Mazda CX-7 stojí podobné peníze jako nejlevnější verze jejích pomyslných konkurentů. Přitom je mnohem rychlejší a láká bohatou základní výbavou. Ani lepší verze nejsou předražené. Jako by tím Mazda chtěla vyrovnat vysoké provozní náklady CX-7. Žravé, ale originální. A hlavně schopné a rychlé.Foto: archiv
