Mercedes-Benz C 220 CDI. Nová třída C už není pouze konzervativnější alternativou sportovněji zaměřených konkurentů. K boji s nimi nyní používá jejich vlastní zbraně...
Nejmenší sedan od Mercedesu již není jen autem pro starší pány či jejich manželky. Rád by přilákal také mladší řidiče nebo ty, které řízení baví. A zároveň nechce ztratit své loajální konzervativní zákazníky. Proto se nová třída C opět nabízí ve třech druzích výbavy, ale nyní mnohem odlišnějších než dříve. Kromě dvou klasických je tu verze Avantgarde, již na první pohled lišící se agresivnější přídí s velkou hvězdou uprostřed chladiče, dosud vyhrazenou pro kupé.
Taková změna není u tak tradiční firmy, jakou je Mercedes-Benz, obvyklá. Nejspíš má vyzdvihnout obrovský posun v jízdních vlastnostech „céčka“. Nová třída C má stejnou chuť do zatáček jako BMW řady 3. Právě zde je ve svém živlu, což se o předchůdcích říci nedalo. Skvěle „sedí“ a nenaklání se, je nebývale mrštná a má optimální rozložení vah. Přitom neztratila nic ze své schopnosti vyrovnat se s nerovnostmi.
Zlepšilo se také řízení. Stále je lehké a jeho komunikační schopnosti byly zdokonaleny jen málo, nicméně díky přesnosti a krátkému převodu zábavu nekazí. Na rozdíl od přecitlivělého stabilizačního systému ESP, který nelze plně vypnout. Brzdy jsou tradičně vynikající, v rychlostech blížících se maximu vůz překvapí tichostí.
Většina českých majitelů nové třídy C si ji však plně neužije. U nás nejprodávanější verzi C 220 CDI pohání čtyřválcový turbodiesel, jehož hlučnost narušuje jistě ne snadno dosaženou tichost vozu. Po nastartování a v nízkých otáčkách duní, rachotí a vibruje, situace se příliš nezlepší ani po jeho zahřátí. Škoda, jinak totiž nabízí výborný poměr dynamiky a spotřeby. 
Celkově vůz narostl, je zhruba o pět centimetrů delší i širší než předchůdce a jeho rozvor se prodloužil o 4,5 centimetru. Přitom zůstal zhruba stejně těžký jako minulá generace. A to je v době chronického „tloustnutí“ nových vozů dobrá zpráva. Novinka navíc není dražší než předchůdce. Její základní výbava odpovídá zvyklostem v této kategorii, ale málokdo si takové „holátko“ objedná. Seznam příplatkové výbavy totiž nabízí mnoho lákavých položek, jako je skvěle fungující hlasové ovládání funkcí vozu, navigace s pevným diskem nebo bixenonové světlomety natáčející se nejen do zatáček, ale i podle rychlosti nebo sklonu vozu. Zkrátka, vymoženosti obvyklé spíše u luxusních limuzín. Největší mezigenerační posun nové třídy C však tkví jinde: jede tak dobře, jak vypadá. Ať už je hodnocení designu sebevíce subjektivní...
Foto: archiv
