Nissan propaguje novinku Note jako auto pro rodiny s dětmi. To je trochu zavádějící. Má i jiné kvality, týkající se místa vpředu vlevo...
Není typickým velkoprostorovým autem (MPV), snažícím se za každou cenu pojmout totéž co ta velká. Na to je Nissan Note málo vysoký a „krabicovitý“. Není ani nástupcem přestárlého modelu Almera, ten teprve přijde. Délkou je na pomezí malých aut a nižší střední třídy, kterou kombinuje s rysy těch velkoprostorových. Ve skutečnosti je takzvaným „crossoverem“ mísícím vlastnosti zmíněných tří tříd.
Note je postaven na stejné platformě jako kratší vozy Nissan Micra či Renault Modus a vyrábí se v Británii. Jeho karoserie má mimořádně dlouhý rozvor, kterým překonává i větší model Almera. Tomu odpovídá prostornost novinky. Zadní sedadla lze posunovat o šestnáct centimetrů a v nejzazší poloze je na nich v podélném směru stejně místa jako v autech o dvě třídy větších. Těm se nevyrovná jen šířkou interiéru a velikostí zavazadlového prostoru, ale pro děti je tu místa až až. Když jsou sedadla nejvíce vzadu, kufr má podobný objem jako ten ve fabii. Ale je-li třeba něco převézt, odsunutím sedadel jej lze zvětšit více než o třetinu. Jde to i pákou zezadu.
Opěradla zadních sedaček jsou dělena v poměru 60 : 40 a lze je samostatně sklápět, variabilita interiéru je však omezena celistvou lavicí. Note je jinak podobně přizpůsobivý jako velkoprostorová auta. Sklopená zadní opěradla plynule navážou na dno kufru usazené v horní ze dvou poloh a utvoří s ním jen nepatrně skloněnou plochu. Dno lze otočit a při převozu znečištěných věcí použít jeho spodní část z omyvatelného plastu. Note vyniká i počtem odkládacích prostor v interiéru. Schránka před spolujezdcem je obrovská a doplňuje ji praktická štěrbina pro mapu nebo knížku, drobnosti lze mimo obvyklá místa odložit i pod výklopný sedák spolujezdce. Junioři vzadu ocení vyklápěcí „letecké“ stolečky a možnost zvětšení kapes na zadních stranách předních sedaček. Jinak interiér připomíná menší micru. Má sice jiné tvary, měkčenou horní část palubní desky a potahy sedadel z prodyšné síťoviny, některé díly jsou však společné a volant jen výškově nastavitelný.
Za volantem působí Nissan Note spíše jako tradiční auto než jako MPV. Má tužší pérování, v zatáčkách se moc nenaklání, přitom je jeho skvělý podvozek schopen utlumit přejeté nerovnosti. Je stejně sebejistý jako nižší vozy a nemá nadváhu. I to je důvod, proč se s ním tak dobře jezdí a proč mu stačí jen bubnové brzdy na zadní nápravě. Zkoušený vůz poháněl nejsilnější benzinový motor 1,6 litru. Pěkně táhne odspoda a elán mu nedochází ani ve vysokých otáčkách. Radost z jízdy nezkazí přesná pětistupňová převodovka, objednat si čtyřstupňový automat by byl nerozum. Vynikající je rovněž spotřeba. Průměrně lze jezdit za sedm litrů, úsporně i za pět a půl. Jediným problémem je hluk vozu na dálnici. Při 130 km/h motor točí „na pětku“ již čtyři tisíce otáček a jeho hlučnost i spotřeba přes 9 l/100 km začínají být nepříjemné. Šestka by se hodila...
Možností je více. Nejlevnější Nissan Note s benzinovým motorem 1,4 litru začíná na 349 900 Kč, zkoušená šestnáctistovka je o sedmdesát tisíc dražší. Prodává se totiž až od druhého stupně výbavy, za který se jinak připlácí pětačtyřicet tisíc. Dalšími alternativami jsou dvě verze úsporného, ale dražšího turbodieselu 1,5 litru. Proto se jako optimální volba jeví právě Note 1,6, jehož bohaté výbavě nechybí nic důležitého. Náročnější mohou zvolit nejvyšší výbavu nebo některý z „paketů“, přidávajících více položek za rozumnou cenu. Note je přizpůsobivý nejen dětem, ale i jejich živitelům.
Foto: archiv
