Nissan Note: nezaslouženě ve stínu sourozenců

Druhou generaci Nissanu Note už to přestalo bavit mezi automobilovými víceprostorovými "prcky" a rozhodla se, že si na rozměrech něco přidá. A posune se o něco výše.

Na délku přírůstek sedmnáct milimetrů a na šířku čtyři milimetry, na výšku ztráta patnácti milimetrů, to jsou rozměrové změny oproti předešlému vydání. Rozvor 2600 mm zůstal zachovaný, což je dobrá zpráva pro cestující, neboť jestli něčím předcházející pokolení trumfovalo, tak to byl vnitřní prostor. A ten se s příchodem druhého vydání nescvrknul, takže eso v rukávu zůstalo.

Vylepšení se dočkal exteriér, zejména přední část, v níž se mřížka originálním způsobem zakusuje do světlometů. Celkový vzhled tak dostal moderní šmrnc, u Nissanu konečně zjistili, že kromě dobré techniky je nutno zapracovat i na tom, jak vůz vypadá. A Note II je dobrým výsledkem snažení designérů, přívětivějším výrazem se bezesporu liší od Fordu B-Max a moderností od Škody Roomster.

I v interiéru lze rozpoznat snahu po vylepšení. Pravda, o měkčených plastech si může nechat majitel pouze zdát, nicméně není třeba se bát ani těch tvrdších. Velmi dobré zpracování by mělo zabránit všem případným nepříjemným zvukům. Povedená je přístrojová deska, zajímavost a nevšednost jí dává ovládání klimatizace, které vyvolává myšlenky na telefonní přístroje z předmobilové doby. Multimediální systém s dotykovým displejem je skoro už povinnou výbavou současných automobilů, displej ovšem nepatří k největším, má úhlopříčku 5,8 palce. Zpestřením je barevnost v kapličce přístrojů. V případě přepnutí do režimu "eco" totiž dává barevnou linkou řidiči najevo, jak úsporně jede.

Vnitřního prostoru je dostatek, sedadla vyhovují, ovšem volant je pouze výškově nastavitelný. Zavazadlový prostor je přiměřený, nicméně při nutnosti převézt větší množství bagáže a potřebě složit opěradla zadní řady sedadel, je nevýhodou schod, který tím vznikne. Když už jsme v interiéru, pak při srovnání má B-Max přednost ve snadnějším přístupu na zadní sedadla. Chybí mu totiž střední sloupek a zadní dveře má posuvné...

Nissan nabízí model Note se třemi pohonnými jednotkami, testovaný vůz měl pod kapotou základní tříválcovou dvanáctistovku. Její typický zvuk se s ohřátím motoru na provozní teplotu zklidní a zjemní, navíc vnitřní utlumení je velmi dobré, takže akustický projev nikterak posádku neruší. A hned po rozjezdu dává najevo svoji přednost v pružnosti v nízkých otáčkách, i v nich reaguje živě a vstřícně. V nejvyšších naopak trochu ztrácí sílu, nicméně note není závodní vůz, takže k omezovači otáček se řidič hned tak nedostane.

Spolupráce motoru s manuální pětistupňovou převodovkou je perfektní, jednotlivé rychlosti se řadí lehce a snadno, příjemné je krátké zpřevodování, podvozek dostal komfortnější naladění, a tak se dokáže s běžnými nerovnostmi vypořádat s elegancí, při rychlejším průjezdu zatáčkou se ovšem projeví výška lehkým náklonem. V městském provozu je hbitý a díky rejdu se s ním velice dobře parkuje. Navíc ve výbavě byla i couvací kamera, která dovede dobře napovídat. Ta je však za příplatek...

Spotřeba? V kombinovaném provozu (třetina dálnice, třetina silnice nižší třídy a třetina město) bez snahy šetřit se pohybovala hluboko pod sedmi litry benzinu na sto kilometrů, což vůbec není špatné.

Nissan Note má ještě jednu přednost. Je jí dobrá cenová relace, v níž se pohybuje. A tak menším klientským zájmem doplácí především na to, že stojí ve stínu svých větších sourozeneckých modelů Juke a Qashqai. Přitom si to nezasluhuje!

Srovnání parametrů