Nová Honda Civic: hybridy mohou závidět...

Každé uvedení nového modelu doprovázejí ze strany automobilky slova, která se hemží různými nej. Někdy to jsou fráze, v případě nové Hondy Civic však nikoliv.

Předcházející generace modelu Civic dovedla spolehlivě rozdělit automobilové příznivce. Někomu se její nadpozemský exteriér líbil, další nechápavě kroutil hlavou. Deváté pokolení vozu, které právě přišlo na trh, se pokouší znepřátelené tábory smířit. Zcivilnělo, už tolik nepatří do Star Treku či jiného kosmického seriálu, ale svoji osobitost si zachovalo. Nepodobá se totiž žádnému jinému autu.

Z přídě sice zmizela černá lakovaná spojnice obou předních světlometů, ovšem tento stylistický prvek lze vypozorovat i v případě nového pokolení. Už není tak dominantní, ale udržuje dojem agresivity (v dobrém slova smyslu) a dynamiky hatchbacku, který je zatím jedinou karosářskou variantou vozu. Kombík prý už je ale na cestě...

Plusové je, že veškerou originalitu konstruktéři nevyplýtvali pouze na exteriéru, něco jim zůstalo i pro interiér, který je sice podle japonských tradic především funkční, ale drobnosti ho jakoby zlidšťují. Tak třeba řidič může sledovat, nakolik se vypořádává s ekonomikou jízdy, což mu vůz signalizuje na přístroji barevnou škálou. Zelená je dobrým vysvědčením, modrá už tolik ne.

Takže se dostáváme k pohonné jednotce. Předně je třeba říci, že Honda používá vlastní motory, což je třeba v současné době globalizace zdůraznit. Sice jí to déle trvá, jako v případě dieselového motoru 2.2 i-DTEC, nicméně výsledek stál za to. Nový model Civic pohání vznětový agregát 1.6 l a opět je třeba tvůrcům vystavit nejvyšší známku. Už jeho zvuk po nastartování byl mohl být používán v reklamě "ticho léčí". Skutečně překonává i srovnávané konkurenční vozy, a ty rozhodně nepatří mezi hlasité.

Přeplňovaný čtyřválec se rychle zahřeje do provozní teploty a svoje dynamické vlastnosti dává najevo. Stačí lehké přišlápnutí plynového pedálu a turbodmychadlo se roztočí tak, že neznalého řidiče překvapí bleskovou reakcí a zátahem. V nižších otáčkách je skutečně silný, ve vysokých přece jen trochu ztrácí dech, ale to už je za hranicí "normální" jízdy. Civic je bezesporu ostřejší v nástupu dynamiky než golf nebo i30, což jsou vozy, které více upřednostňují plynulost.

Další novinkou v devátém pokolení civicu je přepracovaná převodovka. Je odlehčená (o 7 kg oproti silnější verzi 2.2 l), má krátké a přesné dráhy bez zbytečné vůle, takže přímo svádí k razantnější jízdě, řazení se proměňuje v radostnou činnost. Sundaná kila hmotnosti motoru (o 54 kg lehčí než 2.2 i-DTEC) jsou znát ve větší obratnosti a jakoby hravosti, což umožňuje u hondy tradičně výborně naladěný podvozek. Sportovnějšímu výkonu napomáhá i strmé řízení, což se projevuje v hbité reakci vozu na pootočení volantu, i v prudkých zatáčkách přitom neztrácí jistotu a chová se spíše neutrálně.

Otázkou bylo, zda údaj výrobce o průměrné spotřebě (3,6 l/100 km) není pouze z říše snů. Při testu, který obsahoval třetinově dálnici, silnice nižších tříd i město, se průměr usadil na 5,2 litrech nafty na stovku kilometrů. Přitom zdaleka nešlo o konzumní jízdu. Z toho se dá usuzovat, že dostat se ke čtyřem spotřebovaným litrům není žádným problémem. Což by mohl závidět i leckterý hybrid...

Nová generace Hondy Civic se v žádném případě nabité konkurence bát nemusí, patří zcela určitě k tomu nejlepšímu, co nabízí kompaktní třída.

Srovnání parametrů

*pětistupňová manuální převodovka