Nové Audi A6: když je řidič pasažérem…

Neumí vyrábět zmrzlinu a taky negriluje. Ale jinak snad dovede všechno. Nové Audi A6 je přehlídkou nejmodernější techniky a dokonce strpí i řidiče.

Jen namátkou některé vymoženosti, jimiž je vůz doslova nabitý. Na přední sklo promítá nejen průběžnou rychlost, ale také maximální povolenou rychlost v daném úseku. Dává vědět, když považuje vzdálenost od vozu vpředu za nepříliš bezpečnou. Zatřepe volantem, jestliže vybočuje z vyznačeného jízdního pruhu bez ukázání směru, žlutě bliká, když předjíždí nebo je předjížděno, aby pokrylo mrtvý úhel ve zpětném zrcátku. Aktivní tempomat je pomalu samozřejmostí… Seznam by byl ještě dlouhý, a to nehovoříme o technice, zmiňujeme se pouze o asistenčních systémech, které podporují bezpečnost.

Exteriér nového Audi A6 je střízlivý a dá se říci i nenápadný, ale v tom je jeho přednost. Na první pohled nezaujme nápaditostí, ale na druhý už musí člověk ocenit eleganci křivek a jejich dotažení do konečného stadia, které nemá daleko k uměleckému výtvoru. Stačí se zaměřit na přední svítilny, jež vypadají jako přimhouřené oči, ale s celkem stoprocentně ladí. Větší i menší už by vzhled porušovaly. Pětkové BMW má rysy daleko drsnější, vyhlašuje do světa svoje sportovní ambice, dokonce i Mercedes E se tváří dravěji, "ášestka" je uhlazená jak v obleku od Bosse ušitém na míru.

V každém případě dostala oproti předchozí verzi elegantnější výraz. Dokonce i v interiéru je znatelný posun. Ten dřívější indiferentní a chladný vystřídal vnitřek s charakterem. Mercedes je sice jakoby útulnější, ale A6 ho dohání promyšleností a uspořádáním. Středový tunel ovšem na velikosti neztratil, stále je vnitřní dominantou, nicméně už tolik nestrhává pozornost.

Takže jsme se dostali k jízdě. Třílitrový vznětový motor, dvouspojková automatická převodovka S-tronic, pohon všech kol. To bylo základní technické vybavení testovaného vozu. A jestliže byla řeč o pohodě na palubě, pak ani jízda ji nedokáže utlumit. Nastavení podvozku je komfortní v jakémkoliv režimu, bavorák i mercedes si hrají na sportovce, a tak je u nich přece jen lehce tvrdší. Samozřejmě ne na úkor pohodlí cestujících, tak velký rozdíl to zase není, ale posun patrný je. Je to dáno celkovou koncepcí. Ač Audi vyhlašuje, jak sportovně svoje vozy zaměřuje, přece jen je jejich síla v pohodlné a plynulé jízdě. Ostatně i řazení je toho důkazem. Zatímco v BMW automat jednotlivé rychlosti vyloženě cvaká, v audině připlouvají a odplouvají. Výsledek je takřka totožný, avšak sportovnější pocit přece jen vzbuzuje bavorák.

V A6 je řidič pasažérem, veze se, vůz skoro všechnu práci udělá sám a někdy je asi raději, že mu do toho šofér nezasahuje. Není to auto na jízdní zážitky a zábavu za volantem, na to je příliš dokonalé. V komunikaci s vozovkou je sice poněkud odtažité, v tom si dala konkurence více záležet, ale znovu to souvisí s technickým vybavením. Audi A6 vlastně nepotřebuje řidiči předávat informace, zpracuje si je samo.

Jestli nyní přemýšlíte o tom, že příliš superlativů nevzbuzuje důvěru a škodí, pak vězte, že třetí vydání vozu A6 si je zaslouží. Jestliže v přecházejících generacích za konkurencí trochu pokulhávalo, ta současná ztrátu přinejmenším dohnala.

Srovnání parametrů