Omlazená Toyota Auris: když auto nelže

aponská automobilka Toyota se rozhodla omladit svoje portfolio. Modernizace se samozřejmě nevyhnula ani modelu nižší střední třídy Toyota Auris.

Toyota nikdy nepatřila mezi ty automobilky, které by ohromovaly působivým vnějším designem, ani druhá generace modelu Auris, která se vyrábí od roku 2012, nenáleží mezi "arbitra elegantiarum", tedy neurčuje módní trendy, spíše jim podléhá a následuje je. Což platí i pro současný facelift. Konkurence vsadila na výraznější logo na přídi, Auris ho dostal také, což pochopitelně dalo jiný ráz přední části vozu, proměna spodní části předku pak podle automobilky vzbuzuje dynamičtější dojem (rozchod předních kol 1525 mm se ovšem nezměnil), světlomety mají diody pro denní svícení.

Ani interiérem značka neomračovala, preferovala účelnost, která mnohdy měla k příjemné vnitřní atmosféře dost daleko. Jenomže to u přepracovaného Aurisu neplatí, designéři pochopili, že útulnost hraje podstatnou roli a kabinu vylepšili. Nejen kvalitou zpracování, ale také změněným přístrojovým štítem, nové je i uspořádání středního panelu, jemuž vévodí - jak jinak - multifunkční dotykový displej. Bez něho je současný vůz na trhu Popelkou, která se krčí někde v koutku a pozornosti uniká.

Co se týče prostornosti, pak pohodlí posádky odpovídá segmentu, do něhož vůz patří. I na zadních sedadlech se nemusí dospělý cestovatel uskromňovat, i když se zdá, že v Nissanu Pulsar je na tom o malinko lépe, velikost zavazadlového prostoru pak odpívá průměru, nic víc.

Nejzávažnější změnou je nová pohonná jednotka. Ani Toyota neodolala takzvanému downsizingu, tedy zmenšování objemu zážehových motorů s přeplňováním, což je cesta vyvolaná emisními limity a snahou o snížení spotřeby (byť mnohdy jen ve zkušebnách). V Evropě běžná záležitost, v Japonsku se zatím šíří pomaleji, začal s ní Nissan díky spolupráci s Renaultem.

Nová generace turbomotorů s cejchem Toyota zůstala na rozdíl od PSA Peugeot Citroën čtyřválcová, dvanáctistovce nechybí přímé vstřikování kvůli lepší distribuci paliva a k výkonu 85 kW (115 k) jí pomáhá především výfukové turbodmychadlo. Dost však techniky, pusťme se na silnici.

Nastartování znamená spuštění kultivovaného projevu, plnící tlak turbodmychadla se dostává na vrchol kolem 1700 otáček za minutu, a tak v nižších se vůz projevuje poněkud letargicky, nicméně po naplnění turba ožije. Vyhovuje mu kvůli delším převodům vyrovnaná jízda, nutnost akcelerovat pak vyžaduje podřazení, spoléhat na zrychlení pouze šlápnutím na plynový pedál není nejlepším řešením, protože vůz reaguje se zpožděním, což může někdy vyvolat dramatickou situaci při předjíždění.

Na druhou stranu jsou hrátky s řadící pákou příjemným zpestřením, protože jednotlivé rychlostní stupně snadno a přesně zapadají s jemným cvaknutím, převodovka má blízko k uměleckému dílu. Podobnou pochvalu zasluhuje i podvozek s víceprvkovou zadní nápravou, běžné nerovnosti mu nedělají problémy, na klikaté okresní silnici se pak projeví i dobré rozložení hmotnosti vozu, které dovoluje sportovnější jízdu. Jen hodně velké díry se projeví rázem do karosérie, jinak nic posádku neruší.

A pohodu nenabourá ani spotřeba. Kupodivu Auris patří mezi ta auta, která tolik "nelžou". Papírová spotřeba je udávaná 5,7 litrů na stovku kilometrů, při testu (a že se nejednalo o vyloženě ekologickou jízdu) se pohybovala na průměru 6,0 litru. A tak dává zapomenout na to, že také existují vznětové pohonné jednotky...

Nutno tedy uznat, že modernizovaná Toyota Auris s novým přeplňovaným motorem svou roli na současném trhu kompaktních vozů bezesporu má. A vyšší základní cenu ospravedlňuje bohatá standardní výbava, Auris 1.2T je totiž nabízený ve vyšší specifikaci.

Srovnání parametrů

*turbomotor se dodává od druhého stupně výbavy