Revoluce jménem Ford B-Max. Chybí mu jeden sloupek

Otevřete přední dveře, druhé posunete dozadu a otevře se před vámi divný pohled. Tam, kde mají ostatní vozy střední sloupek, není nic. Takový je Ford B-Max.

Automobilka Ford odložila do minulosti model Fusion, který si získal mezi motoristy velice dobrou pověst díky své praktičnosti. Ovšem ukončit výrobu jednoho modelu znamená také určit nástupce, což by měl být v tomto případě Ford B-Max.

Je svým způsobem revoluční. Ani ne tak tím, že druhé boční dveře jsou posuvné, ale především díky tomu, že chybí sloupek B. Samozřejmě hned napadne otázka, jaké má takové řešení vliv na bezpečnost cestujících a jak se kroutí karosérie při jízdě přes překážky či v zatáčkách. Test ukázal, že obavy jsou zbytečné, ostatně maximální počet pěti hvězdiček při hodnocení v přísných zkouškách Euro NCAP je dobrým vysvědčením. Vynikají tedy plusy, jako je příjemné nastupování i vystupování či třeba snadná manipulace při instalování dětské sedačky. Navíc vyšší konstrukce (o 110 mm překonává fiestu) bude vyhovovat starší generaci, která je vybraná jako jedna z cílových skupin. Tou druhou jsou mladé rodiny s dětmi, ovšem tady to malinko drhne, protože zavazadlový prostor má v základu 304 objemových litrů a nacpat do nich kočárek spolu s dalšími nezbytnými věcmi bude úkol pro kouzelníka. Naštěstí zadní sedadla jsou dělená v poměru 60:40 a po složení tvoří s podlahou "kufru" rovnou plochu.

Opel Meriva, který také vyrazil za zákazníky s netradičním řešením zadních dveří, které se otevírají protisměrně, je na tom lépe, 400 litrů zavazadlového prostoru už přece jen dovoluje naložit víc.

Vraťme se ale zpátky k exteriéru B-Maxu. Upřímně řečeno, současný designový jazyk Fordu není takový, aby vyhrával soutěže elegance, nicméně "maxové" linie, která zaujaly u modelů C-Max a S-Max, dodávají vozu celkový sympatický vzhled. Interiér je na čtyřmetrový vůz vyřešený velice promyšleně a porce prostorových centimetrů pasažérům stačí i vzadu. Řidič se ovšem dostává do prekérní situace při manipulaci s miniaturními tlačítky ve středovém panelu. Ty jsou navíc umístěné v leštěné ploše, nad níž by kriminalisté zajásali, jak jsou na ní bezvadně znát otisky prstů. A tak je dobré mít při ruce utěrku na likvidaci stop...

Vznětová šestnáctistovka pod kapotou není žádnou novinkou a k vozu pasuje, byť neposkytuje takovou radost jako tříválcová benzinová jednotka 1.0 EcoBoost. Jako kdyby se vedle sebe postavili starý dobrý tahoun a jankovitější mládě. Nicméně diesel se chová skutečně decentně, neobtěžuje hlukem, jen je třeba občas více pobídnout. Což ovšem nerad vidí palubní počítač, protože hned musí skočit na vyšší hodnoty spotřeby. Psaný čtyřlitrový průměr se při testu povedlo posunout na 5,4 litru nafty na stovku kilometrů. Ale ani to není nijak strašidelné číslo.

Ford podvozky umí, to je stará známá pravda a nejinak je tomu i u B-Maxu. Lehká nedotáčivost se projevovala jen při skutečně rychlém průjezdu zatáčkou, systém ESP si s ní ale věděl okamžitě rady. Takže pohodlnou jízdu nerušilo nic a posádce ji například zpříjemní i dobře tvarovaná a pohodlná sedadla, řidič zase ocení perfektně padnoucí volant.

Přes celkově pozitivní dojem ale asi nebude mít B-Max na trhu ustláno na růžích. Netradiční řešení vozu bude muset nejprve přesvědčit konzervativní zákazníky. A to nějakou dobu trvá...

Srovnání parametrů